Pozor hasiči aneb druhé narozeniny našeho kloučka

„Hůu, hůu, pojoj hasiči jedou. Rychlé, ojeň.“ Tak tohle u nás zní každý den a to tak, že často. Hodně často. Kdybyste k nám přišli na kukačku, najdete nás někde v koutě nebo na zahradě, držící hasičské auto nebo hadici, či cokoli, co je podobné hadici a říkáme: „střík, střík“. Hasiči jsou láska a tak červené autíčko pomalu, ale jistě zaplavuje náš monotónní interiér. Co vám budu povídat, je u nás čím dál tím víc veselo.

S veselím přicházejí i oslavy a oslava narozenin dětí, je ta nejdůležitější. Alespoň pro mě ano. Já vím, znám argumenty typu, že je to jedno, že stačí dort a dárek, protože si to nikdo z těch prďolů nebude pamatovat.  Asi nebude, ale budou fotky a hlavně, jde o pocit. Jde o to být spolu, užívat si jeden druhého, přátel. Ukázat mu, že je milován a v tu chvíli je jeden z nejdůležitějších v celém okolí. Předáváme mu pocit důležitosti a společně si užíváme hezký den. My totiž prckovu oslavu pojímáme jako sešlost přátel. Sejde se rodina a blízcí kamarádi, kteří se baví, vzájemně se poznávají a takhle to mám děsně ráda. Mít okolo blízké lidi, kteří přijdou v ten důležitý den. Mít okolo sebe lidi, kteří si dokonce vzpomenou i na vás a přinesou vám kytičku, protože vy jste dala tomu drobečkovi život. A my, vlastně oslavujeme život. Život malého kluka, který neskutečně okořenil náš vztah a dal životu další drajf. Zabarvil ho lehce do červena a možná, že z něj bude jednou i hasič.

S jeho láskou k červenému autíčku, nemohlo přijít žádné jiné téma oslavy (Ano, miluji tématické oslavy, pardon.), než hasič. Já tedy měla v hlavě něco jiného, decentního, lehkého a tak nějak roztomilého, ale pak jsem si vzpomněla na prcka. Na to, jak bude šťastný až uvidí hasičský dort a všechno okolo. Jak bude skákat a dupat radostí. Začala jsem se těšit, až uvidím ty plamínky štěstí v jeho očích. A tak jsem musela překonat sama sebe a šli jsme do toho.

O celkovou výzdobu se postarala Janinka z Great moments by Jane. Využily jsme štafle, které má manžel ve svém „pánském klubu“, přidaly několik etažérů, nakoupily hasičské čepice a další propriety, objednaly nafukovací písmenka z Typolandu, sehnaly dlouhé prskavky a objednaly dort u Velvet bakery Prague. Vše bylo boží Janinko a tímto ti moc děkuji za uklidňování a ujišťování mé osoby, že to bude decentní, i přestože tam bude červená.

Od výzdoby k zážitkům. Musím říct, že ročník číslo dvě se opět povedl. Dozráváme jako víno a čím víc se známe, víc si k sobě dovolíme a je větší sranda. Strejda Láďa s tetou Míšou celou oslavu narušili obrovským lízátkem Chupa Chups. Jakmile ho děti uviděly, bylo po rozbalování dárků. Moji rodiče s prckem a jeho novou pilkou rozřezali, co se dalo. Otevřená kuchařka na stole všechny zmátla a opět se mi smáli, že jsem manželovi nechala otevřenou stánku s receptem, aby něco uvařil. Nebojte nenechala. Uvařila jsem já a světe div se, získala jsem poklony a ovace, ale jen z poloviny, protože o druhou půlku se opět postaral manžel s přezdívkou „grill master“. Zahráli jsme si fotbal, sfoukli dvacetkrát svíčku, hopali se na houpačce, rozbili pár skleniček. Dováděli, smáli se a užili si den plný smíchu.

Budu vděčná za víc takových dní, i bez témat a sladkých dortů.

Takové byly narozeniny našeho prcka. Konec hlášení,

Děkuji za pozornost,

Vaše Betty.

PS. Řešíte narozeninové oslavy nebo to necháváte jen tak plynout?
PPS. Fotografie jsou od šikovné Jůlie z Julia Victoria Photography