Konečně sedíme v autě. Já zpocená až víte, kde a prcek smějící se v sedačce je spokojený, protože se něco děje. Vedle něj se řehtá sestřenka Ella a my se švagrovou vyrážíme vstříc cestě do Písku. Mám tam totiž už delší dobu vyhlídnutou krásnou Sladovnu. Je to galerie i pro děti, o které vám snad brzy napíši, protože pro velký úspěch tam musíme znova.
Celá naše posádka tam totiž nedorazila.
Nalodily jsme se a děti za první zatáčkou začaly vyšilovat. Vyšilovat v dobrém
slova smyslu. „Jéňo, uku.“ „Podej uku.“ Prcek se vyvléknul z pásů a začal
Ellče ruku podávat, do toho se strašně smáli a začali volat: „Mamííí, uku“. Jednomu
z tabletu výskala Máša, která hledala medvěda, a druhému tam houkal hasič.
Naprostá idylka a pohoda, že ano. Z počátku jsme se řehtaly také, ale když
začal prcek otvírat dveře a okénko, bylo po srandě. Na jeho straně nebyl
aktivovaná dětská pojistka. Takhle by to nešlo, cestu do Písku v tomhle rozpoložení
nedáme a tak jsme se rozhodly pro menší cestovatelské zlo a zapíchly to v Praze
před Zemědělským muzeem.
Do muzea se nyní vchází z boku,
protože v budově probíhá rekonstrukce. Malou nenápadnou brankou tak
přijdete na dvorek, kde běhají slepice a lítají holuby. Je tam hned kozí
chlívek a dva traktory, které se hned staly prckovým útočištěm. Nemohla jsem ho
z nich dostat. Od traktorů dál vede cestička podél muzejní budovy, ze které můžete do budovy vejít třemi vchodu a pokaždé do jiné expozice. Druhá strana
cesty je lemována lavičkami a parčíkem, kde na vás z poza stromů číhá
dřevěný domek, a malé dřevěné atrakce pro děti společně s boudou pro
brouky. Prostě kus přírody uprostřed velkoměsta.
Rybářství byla první expozice,
kterou jsme navštívily. A já byla ohromena. Prcek ihned zmizel v tunelu a
honil řeku, která protékala po zemi (rozšířená realita). Z tunelu, kde ve
snítkách slámy dřímal bobr, vyběhl a zamířil si to k rybářovi domu, kde
vysel jeho rybářský kabát s gumáky a prutem. Chvíli vše zkoumal a najednou
objevil ráj. S křikem se rozeběhl na prolézačku s rybářskou sítí,
skluzavkou a balónky. Tam řádil a nechtěl odejít. Vlevo od prolézačky si mohou
děti kreslit a obkreslovat ryby žijící v našich vodách. Pokud už je to nebaví,
stačí se otočit a za vámi je malý rybníček plný ryb, které můžete lovit.
A my lovily. Já jsem lovila,
protože oko na dřevěné rybí maketě bylo pro prcka ještě maličké. Pokud se
chcete dozvědět něco o přírodě a koloběhu vody, jste tu správně. Chcete vidět
živé ryby? Plavou tu kolem vás. Chcete se projet na pramici? Prosím, stačí
vstoupit a budete se kolébat na vlnkách a lovit rybu rybářským prutem. Rybku
sice nevytáhnete, ale zjistíte, jakou sílu je nutné vyvinout, abyste jí ulovili.
Zjistíte, jaká ryba je národním stříbrem a co to u nás vlastně v té vodě žije. Expozice
je interaktivní a najdete v ní prvky i pro malé děti, které tak mohou
začít objevovat vodní svět. Dotknete se historie, současnosti, ale i
budoucnosti. Prcek byl nadšený a v noci volal ze spaní: „ yby, yby“.
Jede traktor a v něm prcek s Ellí.
O traktorech je další expozice a mě tak nějak začíná bavit zemědělství v podání
Zemědělského muzea. Ještě víc to baví prcky. Objevil se totiž další ráj a to
odrážedla. Jezdily na nich dlouho. Prcek překládal náklad z jednoho vozíku
do druhého. Navštívil čerpací stanici, umyl traktor, vyvrtal pár šroubků,
zabouchal kladivem do kola a maminka podojila krávu. Kromě odrážedel tu najdete
traktory různých značek a různého „data narození“. Na některé si mohou děti
sednout, zahýbat páčkami a vy zjistíte, o jaký stroj se jedná. Prcek byl
ohromen. Úplně vzadu najdete několik obrazovek a herní ovladač. Ne, žádný
Minecraft se nekoná, ale vy si s dětmi můžete vyzkoušet, jaké to je řídit
traktor.
Další expozice jsme nestihly,
nachýlil se čas oběda a spánku. Na oběd tu určitě zajděte do Záletné přímo na
dvoře muzea. Mají neskutečnou pizzu a cuketovou polévku, kterou prcek snědl do
poslední lžíce (nejí polévky). Bylinky si sami pěstují a co se dá, kompostují.
Aby taky ne, když jsou v Zemědělském muzeu.
Doufám, že se vám náš tip na
výlet líbil. My do muzea pojedeme ještě několikrát, protože jsme vynechali expozice
Myslivost, Laboratoř ticha a RecykLES. A hlavně tam neustále něco pořádají.
Zemědělské muzeum, žije a v tomhle podání je dost cool a konečně ta malá
budova začíná dorůstat vedlejší budovu Technického muzea.
Byli jste už v Zemědělském muzeu?
Co se vám ta líbilo nejvíc? Nám ryby a odrážedla.
Mějte se krásně,
Vaše dojička Betty.
PS. Budeme moc rádi za vaše hlasy v anketě MAMAblog roku, kde můžete hlasovat každý den a vyhrát tak krásné ceny. Hlasuje se do 1. 6. Moc děkujeme a vlastně ještě víc :).
PS. Budeme moc rádi za vaše hlasy v anketě MAMAblog roku, kde můžete hlasovat každý den a vyhrát tak krásné ceny. Hlasuje se do 1. 6. Moc děkujeme a vlastně ještě víc :).
My jsme byli v Zemědělském muzeu před dvěma lety, ještě před Covidem, a taky jsme si to moc užili. :-) Letos jsme byli s malým poprvé u moře. Vyhrálo u nás Tunisko. Dali jsme rady a tipy od cestovní pojišťovny, která nám poradila fajn destinace na cestování s dětmi, půjčili jsme si tam auto a pak jsme projeli celé pobřeží během čtrnácti dní. :-)
OdpovědětVymazatDěti si výlet do muzea evidentně užily. Já také pořád vymýšlím místa, kam bych dětičky mohla vzít, abychom nebyli jen doma. Chci být dobrým vzorem a ne vést děti k tomu, aby seděli celé dny u počítače. Už jsou trošku větší, tak jsme začali jezdit na výlety ven, abychom se nadýchali čerstvého vzduchu. Pořídila jsem i pár vychytávek , abychom si výlety zpříjemnili.
OdpovědětVymazat