Čteme s prckem: Jedeme hasit

Já a knížky, to je story sama pro sebe. U nás doma je v poslední době slovo knihkupectví chápáno jako sprosté slovo. Pssst, lepší je ho nevyslovovat, protože s tímto slovem se pojí i naše nová knihovna. My jí ještě nemáme, ale nutně jí potřebujeme, protože všechny ty papírové skvosty není kam dávat. Do knihkupectví chodím i v zahraničí a obdivuji aspoň obálky, když už jim nerozumím a manžel trpí. Trpí tu asi ještě víc, než v obchodech s oblečením. Protože tady opravdu jen bloumám, usmívám se a představuji si, jak všechny ty knížky mám doma. Mám ráda jejich vůni a to jak šustí, když otáčíte stránky. Znáte to? Jsem asi knihomol, ale na mateřské se mé tempo čtení rapidně snížilo, ale to nákupní. Co vám budu povídat. Je ještě větší a tak jsem se musela přeorientovat. Nakupuji knížky pro prcka.

V jeho knihovničce se tyčí jeden hřbet vedle druhého a knížky bojují o naší pozornost. Jenže na některé ještě není čas. Kupuji je dopředu, ale to nemění nic na tom, že jsou krásné. Někdy mi jich je líto a tak si je chodím na tajňáka prohlížet. Prckovo nejoblíbenější kousky poznáte jednoduše. Jsou ošuntělé, mají ohlé rohy nebo je na nich něco jinak. Jasně je to vidět i na knížce Jdeme Hasit od nakladatelství Svojtka, které mě za chvíli asi zrujnuje, protože jejich knížky a já, spolu máme neodolatelný vztah. Vidím je a už je nepustím.

Jedeme hasit není „obyčejnou“ knihou, kde čtete a převracíte stránky, ale je to autodráha s příběhem v jednom. Něco přesně pro našeho prcka, který potřebuje neustálou akci, ale zároveň se vyžívá v příbězích (když mu maninka čte). Knihu otevřete a je před vámi pár stránek o hasiči Frantovi, hasičském autě a modrém závoďáku. „Bim bam, bim bam! Zvonek ohlásil poplach a na hasičské stanici je rázem živo. Hasič Franta sklouzl po tyči a naskočil do hasičského auta. Hóóóřííí! Ozvala se siréna a hasiči spěchají na pomoc.“ Prolétneme stránky rychlostí blesku a jsme s Frantou a prckem u hasičské tyče. Odklopíme stránku a dále otvíráme tajuplnou dráhu městečkem, ještě jednou se svezeme po tyči a město protkané cestičkou se nám ukáže v celé své kráse. Teď už jen nasednou do hasičského auta a společně se závoďákem vyrazit na dráhu. Autíčka se natáhnou a jedou sama, prcek leží, sleduje a ukazuje, kam hasič a modrý závoďák dojedou. Pak znova natáhneme a pak? Jezdíme stále dokola.

V této edici najdete i jiná témata. Třeba o červeném autobusu, o traktoru nebo farmě, ale u nás je hasič oblíbenou postavičkou.

Líbí se vám knížka? A jaké postavičky mají mezi oblíbenými vaše děti? U nás byl chvíli v kurzu Barney, ale ten už teď nefrčí. Mějte se hezky,

Vaše knihovnice Betty.

PS. Prcek ta autíčka tak miluje, že nám sporťák už nejezdí :D.