6 tipů, jak vybudovat pozitivní vztah dětí ke knihám

úterý 13. března 2018

Z nejrůznějších zdrojů se dozvídám, že knihy jsou na tom bídně. Že nikdo nečte a knížky nekupuje. Jenže u nás doma je to naopak. Počet knih neustále stoupá a přibývá i čtenářů. Ať už je to manžel nebo samotný prcek pro kterého jsou knížky denním chlebem. Věřím, že díky čtení začal brzy lépe mluvit a jeho slovní zásoba je vcelku široká. Zároveň si dokáže hrát jen tak s ničím. Prostě si představuje a nás do hry zapojuje. Chodíme, tak do školky v obýváku na sedačce nebo stavíme raketu. V jednom rohu místnosti je startovací dráha a v tom druhém bydlí Pidiluňané, ke kterým musíme doletět stejně jako jeho oblíbený knižní hrdina jezevec Chrujda. Mám z toho radost a prozradím vám, jak jsme ho ke knížkám přivedli.

Než vám je, ale prozradím, zahraju si na vzdělanou ženu 😊. Ať to tu máte i odborněji. Čtení knih nerozvíjí pouze představivost a tvořivost dětí, ale je zásadní pro včasný řečový a jazykový vývoj. Jedná se o důležité dovednosti, které vedou k rozvoji gramotnosti, jež budou dětem dobře sloužit po celou dobu jejich školní kariéry i mimo ni. Zkrátka a jednoduše. Číst je fajn a nás to navíc baví. 

1. Začněte včas
Číst už od narození? Proč ne. My to tedy nepraktikovali, protože já byla ráda, že jsem zvládla všechny věci okolo miminka a ještě k tomu mu číst? Odborníci to však doporučují, ale u nás se osvědčilo i čtení v pozdějším věku. Tedy v pozdějších měsících. Někdy okolo půl roku jsme spolu s prckem projížděli leporela a já četla říkanky. Musím říct, že dodnes je zná. Pamatuje si i písničky, které jsem mu z knížek zpívala. Včasným čtením pěstujete schopnost dětí naslouchat. A opravdu je to jednoduché. Vybudujete si svůj rituál a dnes už všechny víme, že děti rituály zbožňují. Mají rády rutinu, která se opakuje a tak, když tam zařadíte i čtení, stejně jako čištění zoubků, máte knihomoly na světě. Začnou četbu vyžadovat. Navíc je čtení před spaním zklidní a děti vědí, že se jde do hajan. Jen jim nečtěte nějaké akční věci 😊. Já často zívám dříve než prcek.


2. Obklopte se knihami 
U nás najdete knížky na každém rohu. Až si říkám, že už to není únosné. Stále jsem nepořídila knihovnu, a tak se nám knihy kupí v rozích, na komodách a židlích. Jenže ono je to vlastně dobře. Prcek je má neustále na očích, a když se nudí má hned jednu nebo dvě po ruce. Stejné to je u babičky nebo na chalupě. Všude máme připravené knížky a nejoblíbenější kousky vozíme vždy v baťůžku. Knížky sebou tahám, i když jdeme do restaurace nebo jedeme na výlet. Prcek nemá šanci uniknout 😊.


3.Předčítejte oblíbené knihy
Vím, že číst stále dokola to samé je dost unavující, ale funguje to. Jéňa dokáže doplňovat slova, když ztiším hlas. Ví, co ho čeká a někdy mi říká co se stane. Když ví, že budeme číst jeho oblíbenou knížku, těší se do postele ještě víc. Skanduje jméno svého oblíbeného hrdiny a já už mu knížku můžu říkat z patra. Čteme totiž stále dokola Chrujdu a jeho dvě knížky, které máme. Přemýšlela jsem, že do koupím další díly, ale bojím se, že večer budu muset číst všechny čtyři knížky. Takhle čteme dvě. Jednu tatínek a druhou maminka. Chrujdu už nečtu přesně podle řádků, ale vymýšlím si a Jéňa mě pak opravuje. Povídáme si o obrázcích a o tom co se na další stránce stane. Někdy si knížku vezme do ruky i prcek a „čte“. Opravdu říká jednoduchý příběh a já jsem ráda, že ho to baví. Takže pokud u vás stále vede jedna knížka, vydržte to, protože děti stále baví. Mají co objevovat a chtějí se vracet. Nucením jiné knížky byste jim čtení mohly zprotivit.

4. Nechte děti vést průběh čtení
Příběh nemusíte přečíst od A po Z. Stačí, když se necháte vést obrázky nebo prostě tím, co si děti přejí. Prcek mi dává jasně najevo co si žádá. Někdy přeskakujeme stránky, čteme ob řádek nebo koukáme na obrázky. Já se ptám na zvířátka a co se to vlastně na obrázku děje. Nebojte, někdy prostě jenom čteme. Ovšem, nejraději má prcek, když měním hlas nebo ťukám do postýlky na napsané „ťuk, ťuk“. Čtení nemusí být nuda. U nás tedy není. 


5. Čtěte sami
Možná je tenhle bod trošku alibistický, protože já ráda čtu a nerada se o chvilky s knížkou nechávám okrást, ale tak nějak věřím, že když nás prcek s písmenky v ruce vidí, přijde mu naprosto přirozené číst. A nemusí to být pouze knihy, ale klidně i časopisy.  Hltejte písmenka a děti, které vše nasávají jako houby je začnou hltat ještě raději.


6. Vystavujte knížky
Prckovi je vystavujeme titulní stranou, a to jak v pokojíčku, tak u nás v obýváku. Nejen, že jsou krásné a zútulní bydlení. Já věřím, že knihy dodávají domovu duši a charakter. Ale on je má tak lépe na očích a obrázky ho lákají jako magnet (někdy). V průběhu času je obměňuji a zkouším jeho pozornost. Zdalipak si všimne nové pohádky? Nejprve měl knížky vystavené klasicky. Viděl pouze hřbety, a přestože na ně sám dosáhl, nevšímal si jich. Naopak toužil po těch, které byly vysoko na policích a jejich titulka zdobila stěnu. A tak jsem je dala dolů. Do poliček, košíků a tam, kam si k nim může dolézt.


Tak tahle jsme prcka přivedli ke „čtení“. Máte ještě nějaké tipy vy? Sem s nimi, protože těch čtecích není nikdy dost. Já si ještě ověřila, že nucení nefunguje. Jakmile jsem tlačila na pilu, prcek odmítl a tak jsem knížky podsouvala a měla je vždy při sobě. Někdy je dobré si prostě sednout na zem a začít číst (dětskou knížku) dítko je zvědavé a věřte, že za vámi přijde. Prcek vždy přišel.

Přeji vám hodně štěstí s písmenky,
Vaše Betty.

PS. Někdy je dobré brát děti na nákup knih nebo do knihovny sebou a nechat je vybrat si knihu. Ať už je to ten největší kýč, nechte je. Uvidíte, že je to bude ještě víc bavit.



5 komentářů

  1. To je hezký, přítel četl synovi už jako miminu třeba Svět motorů:D A odjakživa s ním čte, chodí do knihovny, ale u dítěte se to vůbec nechytlo:( Asi to chce taky další věc, kterou prcek u Vás má, a to příklad obou rodičů, máma přítelova syna knížky nečte ani nekupuje, nečte ani časopis, takže u ní tenhle příklad bohužel nevidí, zato zapnutou TV celý den to ano..a děti to baví víc než čtení, takže přítel se může přetrhnout, ale prd platný a projevuje se to negativně i ve škole, nemá nic přečtené do čtenářského deníku, pořád blbě čte, nesouvisle a slovní zásoba nic moc..A já všude vidím spíš opak, právě mámy, že se staraj o to, aby děti četly a měly o knihy zájem, u nás to je celé nějak naruby.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobry den, to je mi líto. Přitom chvíle s dítětem u knížky je tak hezká. Hlavně to, když to neustále komentuje. Pokud se to, ale přenáší i na školu, měl by přítel s maminkou promluvit. I par minut u knížky by stačilo. Je, ale fajn, ze aspoň přítel se snaží. Budu vám držet palce, ať se zadari a ať mate také klidně soužití. Hezky den, Betty

      Vymazat
  2. Dobrý den,detske knížky jsou teď mou cílovou skupinou a podle vašich fotek,máme stejně knihy v knihovně,
    Chrujdu jsme neznali,tak jsem to hned napravili,dvě si půjčili,jednu koupili a dvě rezervovali.A tip od nad která knížka nesmí chybět?Prasátko Lojzik jsou tři díly a Kamil neumí lítat.ty jsou naprosto boží.Hezky den Dita

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den Dito, moc děkuji za tipy! Doufám, že se CHrujda líbí. Betty.

      Vymazat
  3. U nás se, přiznávám, to šlo všechno tak nějak samo. Je teda pravda, že hodně udělalo to, že babička je knihovnice a malého si občas brala do malé knihovny na vesnici, kde dělala brigády na hlídání. Takže si odmala listoval v časopisech nebo mu četla. Teď už si chlapec sám řekl, že chce nějaké osvětlení na čtení k posteli k Vánocům. No, mám z toho radost. Taky mám rád knížky. :)

    OdpovědětVymazat