Jak vést děti k ekologii a neprudit je

Záleží mi na mých dětech. Záleží mi na tom, co s nimi bude. Jednu dobu jsem se soustředila spíše na to, co je nyní, ale teď cítím, že se musím soustředit i na budoucnost. Loňský rok jsem se hodně trápila. Zaobírala se myšlenkou, jak strašně velký jsem sobec, když jsem na tento svět přivedla dva úžasné kluky, jen proto, že jsem si přála mít děti. Já jsem si to přála, ale už vůbec jsem neuvažovala nad tím, jak se jim tu bude žít. Víte, ono to možná zní bláznivě, ale já se opravdu bojím. Mám strach, že budou mít život neskutečně těžký, budou se muset přizpůsobovat pro nás nepředstavitelným podmínkám a to jenom díky nám, protože my si žijeme krásné životy na úkor naší planety . . . našich dětí.

Neříkám, že jsme zero waste domácnost, že nenakupuji fast fashion, nikdy si nekoupím kafe s víčkem, ale snažím se a do mých snah zapojuji i celou rodinu. Nejsme dokonalí, ale kdo je. Razím tu teorii, že je správné využívat dnešních možností života, ale všeho s mírou. Stejně tak vím, že je lepší, když se každý snaží tam kde může, než aby nedělal zhola nic.

Nebudu se tady nijak rozepisovat o zero waste a ekologii. Nejsem člověk, který vše zná do hloubky, ale jsem osoba, která se svým dětem snaží předat alespoň trochu zodpovědnosti vůči  svému životu, okolí, přírodě ... planetě. A jak to dělám? Tady je pár mých tipů:

Jsme příkladem

Děti jsou úžasné a nepotřebují žádné nalévárny, stačí jim koukat kolem sebe. Nasávají vše jako houby. Opakují co říkáme. Dělají to, co děláme my, proto, když vidí, že třídíte odpad, přijde jim to normální a budou to dělat také. Nám doma pomáhají nálepky, které máme na koších nalepené. Je tam ikonka plastových lahví a novin. Směsný odpad označený nemáme. Náš prcek už ví, co kam patří a vždycky na nás volá kam to hodil a jestli je to správně.

A co s „bio odpadem“? Ten házíme do hnědé popelnice. Máme doma nádobu, do které dáváme ohryzky, slupky, skořápky a každý den ji vynášíme. Letos na jaře budeme dělat kompost a prcek bude pomáhat. Myslím, že je úžasné, ukázat jim, jak se věci budují, jak vše vzniká a pak se používá. O to větší je pak jejich zájem a zapálení. Pokud nemůžete mít kompost na zahradě, zkuste kompost domů. Například Kokoza má krásné Bokashi kompostéry nebo Vermikompostér, který může být pro děti naprosto boží, protože mohou pozorovat žížaly v akci.

Není to pouze o třídění, ale o celkovém chování a tak občas vezmu prcka i nakupovat. Přiznám se, že je to o nervy, ale krásně mu můžu ukázat jaké potraviny je dobré kupovat, říct mu něco o lokálnosti a sezóně. Jak skvělá může být zelenina. Proč necháváme pytlíky na místě a taháme svoje. Nakonec je jasné, že musí být malá odměna :) a tu už také dokážeme ukočírovat :).

Ukliďme si před domem

Vím, že v Praze to asi nepůjde, ale co třeba takhle někde v lese? My už to udělali. Vzali jsme pytle a s dětmi jsme prošli silnici, která se valí skrz pole dále k další vesnici a posbírali jsme vše co nepatří do přírody. Bylo toho tolik, že mi bylo smutno a mohu vám říct, že naše děti to bavilo. Sbíraly, hledaly lahve jako houby.  Ale pozor, od té doby nám chce prcek sbírat odpadky téměř všude :D. Pokud bydlíte někde, kde máte skvělou komunitu, není nic lehčího, než se domluvit na brigádě, která bude končit společným povídáním a třeba grilováním. Co myslíte?

Hrajeme si

Hrajeme si stále a moc rádi. Pokud nás sledujete na Instagramu, tak to víte. Nynější nejoblíbenější hrou jsou popelnice :D. Vážně, nekecám. Ona se ta hra nejmenuje popelnice, ale tyhle smrdící dámy v ní hrají podstatnou roli. Hru jsem dostala od holek z obchůdku Mamiee a je jejich vlastní. Jmenuje se Šetříme planetu –Třídíme odpad. Už chápete proč popelnice :)?

Jedná se o deskovou hru na principu lota. Každý hráč má svou popelnici, do které se vyhazuje určitý druh odpadu a je to stejné jako v běžném životě, proto tu najdete žlutou popelnici na plast, zelenou na sklo, modrou na papír a hnědou na bioodpad. Na stůl si rozdáte 30 koleček s obrázky odpadů, tak aby motiv nebyl vidět. Hru začíná nejmladší hráč, který otočí kolečko a pokud na něm je obrázek, který patří k němu do popelnice, položí si jej na svou kartu a pokračuje dále ve hře. Pokud je na obrázku jiný motiv, pokračuje další hráč. Řeknu vám, že jsem netušila, že třídění odpadu může být zábava  a nebo také nervy. Prcek má popelnice upřímně rád a já jsem za ni holkám moc vděčná.

S čím hra pomáhá:

• rozvoj enviromentálního cítění
• prohloubení vztahu k přírodě
• trénuje vizuální paměť
• rozšiřování slovní zásoby
• procvičování logického myšlení
• rozvoj jemné motoriky

Chodíme do přírody

Není nic lepšího než se vydat ven za dobrodružstvím. Koukat kolem sebe nechat osahat listy těm nejmenším. Skočit si do kaluže nebo se vymáchat v blátě. Já vím, to praní. Jenže já sama si doteďka pamatuji, jak jsem to milovala. Toulat se v lese na houbách, poslouchat od mamky vyprávění o zvířatech v lese. Třeba to o zmijích si pamatuji do posledního detailu. Vařit z věcí, které najdete v přírodě. Třeba přesličkový nebo kopřivový čaj.  To co mi předali rodiče s radostí předávám klukům, vztah k tomu co nás obklopuje a dává nám možnost žít.

Navštěvujeme knihovnu a čteme

Miluji knihy, do čtečky jsem stále nedospěla a tak se nám doma hromadí. Máme plno knih pro nás i pro kluky a ne vždy mají úspěch a tak jsem si říkala, že nejlepší bude, když začneme chodit do knihovny a knížky si budeme půjčovat. Pokud se dětská knížka opravdu osvědčí, můžeme jí koupit. V tomto bodě na sobě musím ještě zamakat, přestože si knížky půjčujeme, můj nejoblíbenější obchod je stále knihkupectví :D.

I mezi knihami si můžete najít ty s ekologickou tématikou. Krásná je například Greta od slovenské autorky Andrey Gregušové, která je citlivě a vtipně napsaná.  Velrybí zpěvačka Gréta ze dne na den ztratí hlas. Ale proč? Až v podmořské ambulanci se přijde na to, že onemocněla kvůli znečištěné mořské vodě. Kniha hravým způsobem odkrývá dětem jedno z nejvážnějších současných témat, kterým je znečišťování oceánů. Situce je opravdu vážná a podle vědců hrozí, že do roku 2050 bude v mořích více plastů než ryb. Na závěr knihy jsou pro děti připraveny tipy, jak mohou pomoci Grétě a jejím kamarádům - například vyměnit plastovou lahev za skleněnou nebo si nosit na nákupy vlastí tašku. Nechybí ani malý atlas vybraných druhů velryb.

Nemusíte číst pouze ty ekologické, já vím, že je to někdy strašná nuda, ale celkově jsou krásné knížky o přírodě, o jejím fungování nebo o zvířatech. Co třeba Rok v lese,  nebo Odkud přichází déšť, Strom či Hravouka. Máme doma i Animálium a Botanicum, ale ty prcka nebaví.

Koukáme na filmy

Ano, koukáme se na pohádky. Nejsme rodina, která by televizi neměla a ani ji nezakazuji. Je to věc, která již do našich životů patří, tak proč bychom ji nemohli využít. Já vím, že je dobrý sluha, ale i zlý pán a tak se snažím ji využívat s mírou ne s Mírou J. Krásné pohádky o ekologii jsou například Wall-i a prckovo aktuálně oblíbená pohádka Lorax, která chytla za srdce i mě. Nebudu vám prozrazovat děj. Mrkněte se sami.

Upcyklujeme

To je výraz, viďte a přitom to je v našem případě pouze vyrábění z věcí, které máme doma a třeba by se vyhodily. Jsou to krabice, lahve nebo ruličky od toaletního papíru. Myslím, že najdete i víc věcí, které můžete znova využít jiným způsobem. My máme na chalupě například robota z krabic a petky. Z ruliček jsme vytvořili upíry. Můžete najít i smysluplnější využití jako třeba krmítko pro ptáky z petky nebo garáž pro angličáky z ruliček. Mrkněte se na více nápadů sem nebo zkuste tyto knížku:  23 způsobů jak se stát ekohrdinou.

Povídáme si
Snažím se s prckem hodně mluvit a plno věcí mu vysvětlovat. Ono je to možná banální, ale v dnešní společnosti se často stává, že na děti se mluví jen v příkazech. Ve chvílích, kdy po nich něco chceme nebo jim něco zakazujeme. A to je strašné. S Jeníčkem mluvíme o hodně věcech, není to jen ekologie a často mi pomáhají knížky, které ho baví a vyvolávají v něm další otázky. K tomuto tématu je super: 50 nápadů pro děti, jak přispět k záchraně planety. O témata a vědomosti máte postaráno :).

A to je vše přátelé :). Snad jsem vás tím moc neprudila a možná vás něčím i inspirovala. Nemám patent na záchranu světa a nejsem 100%, ale tohle je můj způsob, jak být alespoň trochu zodpovědná vůči našim životům. 

Mějte se krásně, vaše Betty.

Ps. Pokud se chcete dozvědět více o recyklaci, mrkněte na samosebou.cz. Je to moc fajn, slibuji.

Pps. Není třeba extrémů, je třeba být zodpovědný a cítit se v tom dobře.

Tipy na upcykling aktivity (Pinterest):

Dinosauři z kartonu

Ze starých voskovek nové a hezčí

Velikonoční zajíček na bonbóny

Květníky z PET lahví