Budeme čtyři


Vše začíná v posteli … Celou noc se divně převaluji a nemůžu pořádně zabrat. Připisuji to cestovní horečce, protože ráno vstáváme a vyrážíme směr Budapešť. Okolo páté si už nedávám šanci a jdu do koupelny. Mám nějaké tušení, ale úplně nevím, co to vlastně je. Rozbalím těhotenský test, který mi zůstal ještě z duo balení z těhotenství s Jeníčkem …

Koukám na ten zázrak, jak pomalu, ale jistě nabírá na obrysech. Nejprve se objeví jedna čárka a ta druhá, v šeru téměř není vidět. Sedím tam, a tak nějak zklamaně si říkám: „Tak nic holka, máš jen cestovní horečku.“ Na druhou stranu se mi děsně uleví.

Kouknu se na test podruhé a jsem v šoku. Stojím tam jako opařená a vůbec netuším co mám dělat. Co si mám myslet. Jestli se mám radovat a skákat do stropu radostí nebo brečet. Možná to zní šíleně nebo nevděčně, ale my jsme to teď neplánovali. O to větší to bylo překvapení. Na testu se tetelila druhá slabě růžová čárka a tím to začalo.

Šla jsem si lehnout do obýváku a přemýšlela jsem nad svou reakcí. V jednu chvíli jsem se smála a v tu druhou přemýšlela nad tím co teď budeme dělat? Nečekala jsem to a ačkoli jsem o sobě už několikrát řekla, že neumím plánovat (Tady se to potvrdilo.), můj manžel mě to pomalu učí (Asi špatně.) V tom se ozvalo vrzání staré kliky a kroky rozespalého manžela. Koukal na mě a nechápal co se děje. Proč nejsem v ložnici. Absolutně neromanticky se slzami, které mi začaly z očí stékat jako Niagarské vodopády jsem na něj vyhrkla: „Asi jsem těhotná.“ „Jak asi?“


Určitě, stoprocentně čekáme druhého prcka. Do postele odkráčí dva lidé, kteří si klestí cestu v džungli různorodých pocitů. Jsou šťastní a zároveň vyjukaní. Přemýšlí nad tím, co budou dělat a ani jeden ještě tomu druhému nedali úplně jasně najevo, co to s nimi děla. Asi po půl hodině nepřicházejícího spánku se na sebe otočíme a usmějeme se. V tom úsměvu je vše. Je nám oběma jasné, že takhle to má být. Že jsme vlastně ti nejšťastnější rodiče. Manžel si oddychl a objal mě a vyslovil pro mě naprosto zásadní a obyčejná slova. Jsem moc rád. Mám v něm neskutečnou oporu. Vím, že druhé dítě je vlastně v pohodě, ale u nás už plánujeme pro dvě děti dlouho a nyní budeme vše přizpůsobovat dětem třem. Manžel má dceru z předchozího vztahu, a tak je u nás už teď velmi často veselo. A já vám řeknu, že se těším na to až nás ti raraši nenechají chvíli v klidu a domem se ponese o jeden dětský smích navíc.


Od té chvíle se usmívám jak měsíček na hnoji, takže to mnoha lidem muselo být jasné od začátku. Švagrové jsem se ráno u vlaku nemohla ani podívat do očí, protože jsem se prostě musela smát. Hned věděla, o co jde ale zachovala dekórum, které jsem do pěti minut větou: „Jsem těhotná.“, pohřbila. Neskutečně mě baví radost ostatních okolo. To, jak reagují. Jak jsou překvapení, vháním jim slzy do očí. A to i těm největším tvrďákům.


Není to, ale jen o smíchu. Trápím se tím, že moje láska už tu nebude jen pro Jéňu. Bojím se, jak druhé příjme. Mám strach, že na něj nebude čas. Mám strach, že to odnese. Bojím se a není den, kdy bych o tom nepřemýšlela. Ještě, než jsem otěhotněla podruhé, řekla mi jedna maminka, která právě kojila malého drobečka, že vlastně má to druhé v tuhle chvíli radši, protože je s ním víc. Chápu, že bez ní by to ten malý človíček zvládal hůře. A starší už je ostřílené a zvládne vše i s tátou, protože i on je rodič. Ano, zní to logicky, ale mě se tohle vysvětlení vůbec, ale vůbec nelíbí. A věřím, že to tak není. Jak to máte vy? Trápilo vás to? Nebo je vám jasné, že stejně jako přišla láska k prvnímu, bude tam i k tomu druhému. Daří se vám to doma vybalancovat bez újmy?

A co mi mé prozatím druhé těhotenství přineslo?
Uvědomění si, že se velké životní změny někdy nemusí plánovat, ale je hezčí se nechat překvapit.

Nestydět se za své emoce, i když někomu jinému mohou připadat neoprávněné. Každý prožíváme a smiřujeme se s věcmi úplně jinak.

Přestože jsou všichni překvapení a přejí vám to, více to už s vámi neprobírají. Není to jako u prvního, kdy se vás ptají na vše.

Větší sebevědomí v těhotenství. Během prvního jsem se tak nějak bála doktorů zeptat na cokoli nebo je o něco poprosit.

Ještě intenzivněji si užívám okamžiků s torpédem Jéňou.

Uvědomění, že budu zase tlustá a tentokrát se toho fakt bojím. U Jéni mi to bylo jedno.  
K sakru, já budu zase rodit.



Bude nás o jednoho víc. Ačkoli si to neuvědomujeme, opět stojíme před zásadní změnou našich životů. Přivedeme na svět další bytost. Někoho, kdo naše životy ovlivní a já si toho neskutečně vážím. Jsem šťastná, že mám možnost mít ve svém životě další osobnost, která mě bude učit a já ji.


Vaše těhotná Betty.

6 komentářů

  1. Gratuluji! A moc vaše slova chápu...! Budete skvělou mámou pro oba, o tom přeci není pochyb :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, moc vám děkuji. Doufám, že obstojím. Nic jiného mi nezbude:)

      Vymazat
  2. Paji dekuji za clanek, naprosto vystihuje pocity verim, ze opravdu velike vetsiny z nas:DD a v tom nejlepsim slova smyslu, prvni tehotenstvi byl zazrak, vymodlene miminko, ktere jsem myslela, ze snad nikdy neprijde. A druhe, zcista jasna najednou a museli jsme usilovne premyslet kdy se nam to povedlo :D ja si teda byla nejak jista pred testem, mela jsem stejne pocity jako v prvnim, druha carka jen potvrdila:) ale strach se taky dostavil, malymu byl rok a par dni, a co ted? A
    Co doma? Nazehlila jsem malymu napis budu velky bracha a pockala az prijde domu. Nastesti se mu rozzarila ocicka jako me a bylo. O to vetsi sok byl ldyz nejdrive na ultrazvuku byly dva vacky... nechapu jak jsem to tusila, ale musela jsem se smat. Ale za dve kontroly bylo jen jedno tlukouci srdicko a ano nam se ulevilo.. prece jen. To by byl masakr :D
    Moc se tesim na dalsi clanek a vubec nebudes tlusta ale tehotna:* a krasna!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Nicoll :), děkuji! Tohle je přesné: prvni tehotenstvi byl zazrak, vymodlene miminko, ktere jsem myslela, ze snad nikdy neprijde. Ty brdo, budete to mít pěkný. A teda kdyby dvojčata!!!! Ježiši, ani na to nechci pomyslet :D

      Ano jsem těhotná, ale stále se víc a víc bojím toho, že to bude horší než s Jeníčkem. Jím celkem dobře, ale kila jdou nějak rychle nahoru :/. Uvidíme. Je to přirozené a má to tak být. Děkuji za komentář a přji příjemný zbytek těhotenství :) Pája

      Vymazat
  3. Já jsem z téhle zprávy hrozně nadšená. Když jsem si to přečetla na instagramu, tak jsem se usmívala jak blázen asi dvě hodiny.
    Je to krásná zpráva a moc vám gratuluju!

    Mějte se krásně a hlavně bez komplikací!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé, Kačko, to mám radost :) Snad bude vše bez komplikací. Zatím mě stále honí po různých vyšetřeních .... už jsem stará :D

      Děkuji a hezký den, Pája

      Vymazat