Kdo je máma?

středa 1. března 2017

Přečetla jsem pohádku a za doprovodu řevu linoucího se z postýlky zavírám dveře pokojíku. Jdu do ložnice a chvíli přes zeď poslouchám to žalostné kňourání, které z ničeho nic utichá a v chůvičce slyším lehké pochrupkávání (má rýmu). Ležím a začínám si v hlavě sumarizovat, co teď všechno musím udělat. Poklidit hračky, ustlat, zamotat roličku rozmotaného toaletního papíru. Ehm, dvě roličky. Zamést a vysát sedačku, kde je takový chlívek, že by se tam ani prasatům nechtělo. Uklidit nádobí, pověsit prádlo …


Kde je něco pro mě? Třeba, dojít si na masáž, protože mě z toho jednostranného nošení bolí záda, nebo konečně začít makat na předsevzetí a chodit cvičit. V nedohlednu. Stále ležím na posteli, jsem v pyžamu a nemám vyčištěné zuby. Dnes jsem to nedala. Proč? Protože mě usoplené torpédo nenechalo. Stál mi pořád u nohy, zvedal své ručičky a volal mamíííí. Ležím a přemýšlím, kdo je vlastně ta máma, na kterou prcek křičí a v posledních dnech vyžaduje její stoprocentní pozornost?

Mámy v jiném časoprostoru
Mámy jsou takové zvláštní společenství žijící na jiné planetě nebo spíš jiném časoprostoru. Zrovna včera se mě manžel ptal, v kolik mám tu schůzku a já mu s klidem odpovídám, že až o půl páté. „Tak to už asi pojedeš, ne?“ (Oblečená ve vytahaných teplácích a v ruce držím smradlavou plenku.) „No až o půl páté.“ „Takže už jedeš.“ Celá běsná se letím kouknout na hodiny a zjišťuji, že je za deset minut půl páté. Naštvaná, že mi neřekl kolik je, letím do koupelny. No jo no, vůbec nemám pojem o čase. Ale mám super schopnosti. Odhadnu, kdy má prcek jíst, poznám, kdy má jít spát a to téměř vždy ve stejný čas. To je, co? Jsem fakt dobrá. Pokud se mámy (čti mě) někdo zeptá, co bude dělat ve středu, vůbec netuší, o jaký den se jedná a jestli náhodou není středa už zítra, nebo vlastně už dneska? Na otázku, co budete dělat o víkendu, na vás vyděšeně kouká a říká: „on bude víkend?“ Pro mámu se nic nemění, protože ona maká 24/7. V noci i ve dne bez výjimky, bez dovolené a víkendu. (Chápu, že pro některé jsme na dovolené stále. Vlastně máme víkend imrvére. Jasně, nechám si o tom zdát.)



Mámy bez dětí
Víte, jak poznáte ženu, tedy matku bez dítěte? Stojí, nervózně kouká kolem sebe, protože si právě uvědomila, že jí něco chybí. Přemýšlí, co by to mohlo být a zaboha si nemůže vzpomenout. Popojde, chytí vozík na nákup a začne jim popojíždět. Tam a zpět, tam a zase zpátky. Říkáte si: „Co asi dělá?“ Je to prosté, síla zvyku. Uspává toho  malého neposedu. Mě se to stalo několikrát a pozor. My mámy v tom nejsme samy, protože jsem takhle přistihla i svého manžela, který popojížděl s košíkem, koukl na mě a začal se neskutečně smát. Já taky, protože s kočárkem jsem právě drncala já.

Mámy bez dětí jsou najednou polovičaté. Přestože někdy strašně touží vypadnout, po deseti minutách začnou potají šmírovat fotky na mobilu. Přestože vám tvrdí, že mají dost povídání o plenkách, krémech na zadeček nebo nových příkrmech, po dalších deseti minutách se hovor s nimi začíná točit okolo vyrážky, kterou má jejich prcek na ruce a chtějí vědět, jestli jste už zkoušela ten nový krém bez parabenů a geneticky modifikovaných látek. Během společné večeře vám některé mamky upraví límeček, setřou flíček na tváří a zálibně koukají na váš řízek. Nebojte se, nechtějí vám ho sníst. To se v nich jen probouzí mateřské pudy a praktičnost. Chtějí ho nařezat tak, aby vám ulehčily práci. No není to krásné. Mámy jsou možná někdy polovičaté, ale takovýto multitasking nezvládá nikdo. Jsou schopné s vámi mluvit, přemýšlet o tom, co právě dělá ten jejich prďola, pod stolem tajně sjíždět jeho fotky a psát manželovi, co se doma děje, večeřet a ujišťovat vás o tom, že mateřství není žádná fuška, tak už si také pořiďte mimčo.

Mámy gurmánky
Vyjít si s mamkou je zábava. Obzvláště, když si jako já objedná laté s mlékem bez kofeinu. Omlouvám se, ale v té době jsem asi fakt měla mléko i na mozku. Obsluha na mě koukala a já se jala vysvětlování, že kvůli malému nemůžu klasické mléko, když kojím. Kluci na mě zvesela koukali a řekli, že mléko bez kofeinu nemají, ale jestli chci bez laktózy, tak to prý umí zařídit. Když už jsme u toho mléka. Mámy jsou neskutečné gurmánky. Kdo jiný by zvládl sníst jídlo, které prcek před chvíli přežvýkal, ale protože mu nechutnalo, vyplivl jej a ještě k tomu vykřikl blé. Maminka za slov: „koukej, jak je to dobré.“ Kdo by zvládl olíznout bonbón, který se válí na zemi a dát jej znova dítěti, protože to už vzteky nevidí? Maminka. Řídí se totiž pravidlem šesti vteřin.

Největší gurmánskou libůstkou se však stává. Tamtadadá, olizování kapesníku a stírání jídla či jiných flíčků z tváře. Já vím, asi to není gurmánská choutka, ale libůstka to je. A já jí nesnášela. Dělala nám to babička, mamka, u sousedů se to také jelo ve velkém a já si vždycky v duchu říkala, že já nikdy. Nikdy nespáchám takovouto nechutnost. Naštěstí nám naše doba přinesla vlhčené ubrousky, ale když nejsou po ruce … Jednou, přiznávám. Jednou jsem to udělala a už během procesu jsem si dávala vzdušné pohlavky.




Mámy jsou lvice, ženy, které pro své ratolesti udělají vše. Sjednají si pořádek ve chvílích, kdy si nad jejich kočárkem začne skupina lidí vyprávět zážitky z hor. Zjednají si jej i v okamžicích, kdy jejich dítě spí doma v postýlce a ony sedí venku na terase a sousedi křičí. Nemají šanci ho vzbudit, ale tohle se přeci nedělá, když dítě spí.  Mámy překonají i nepřekonatelné, když jde o jejich děti a proto nás někdy berte s rezervou. Mějte pro nás vlídné slovo a pochopení. Vždyť jsme na té dovolené. Na mateřské.

Našly jste se tam také? Vaše Betty.


PS. Nechci se nikomu vysmívat! Chápete to tak? Většina věci se mi totiž stala.


PPS. Mámy a alkohol. Velmi často a tajně pošilháváme po sirupu na kašel. Kolik procent tam asi je?

Outfit:

Kabát/Wemoto//Freshlabels
Svetr/Zara
Jeans/Zara
Boty/Puma Suede
Kabelka/Chloe

11 komentářů

  1. Vtipně a laskavě napsané! :-) V mnohém jsem se našla. Díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Blanko, moc moc vám děkuji za hezky komentář. Doufám, že vás nenaštvu, ale jsem ráda, že v tom nejsem sama. Hezky večer a děkuji. Betty.

      Vymazat
  2. Moc hezky napsané, naprosto s tím souhlasím. Být máma na mateřské je už diagnóza, sama vidím jak mě to mění :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Lu,přemýšlím, jestli vím, komu odepisuji. Přijde mi, že tuším ... Je to diagnóza. Jinak se to nazvat nedá. Jen se tomu snažím někdy vzdorovat, ale ono mě to stejně semele :D Hezkou mateřskou přeji, Betty.

      Vymazat
  3. Ano, ano, ano!:D Několikrát jsem se musela nahlas zasmát (a hned jsem provinile stříhala ušima, jestli to nevzbudilo spící mládě). I na jarní/letní/podzimní/zimní dovolenou vlasně jako "matky na mateřské" jezdíme "pracovně" ách jo :D

    OdpovědětVymazat
  4. Dobrý den, Veroniko, moc děkuji za komentář. Nevzbudila jste ratolest? To bych byla nerada, protože byste mě pak už asi nechtěla číst :D. Přesně tak, jet na dovolenou je snad ještě větší fuška, než být doma. Tohle je i mé další téma, které chci zpracovat. Tak snad brzy :) Mějte se hezky a jsem ráda, že jste se zasmála. Betty.

    OdpovědětVymazat
  5. Jako by jste mi mluvila z duše,mam první mimi a myslela jsem si,že jsem divná:-) Ostřílené kamarádky s více dětma se mi jen smějí,ale ja jsem bez něj prostě opravdu taky poloviční��některé dny chci zoufale vypadnout,ale když můžu,tak se mi stýská=-O krásně napsáno.L

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím, nejste divná! Jste mám, maminka. Milující mamka a to je úplně normální. Kolikrát se přistihneme, že na to nemáme a chceme utéct, ale už u dveří víme, že jsou tím nejlepším v našich životech. U druhého to možná nebudeme tak prožívat, ale stejně. Budeme je mít radši pod svými křídly :). Děkuji za milý komentář. Mějte se krásně a užívejte mateřství se vším všudy :) Betty.

      Vymazat
  6. Krásný a zábavný článek, Betty :) I já se v něm necházím :D. Je od tebe milé, že si nás maminy představila světu, teď už všichni vědí, co jsme zač, a nebudou si ťukat na čelo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím, myslím, že některé mamky by se s námi daly do křížku :))), ale myslím, že velká část, by se našla. Moc děkuji a přeji hezký den, Betty.

      Vymazat
  7. Betty, tak to jsem cela ja:)))) Pulka tela kazdy vecer skoro ochrnuta z toho vecneho zvedani a prenaseni toho meho maleho neposedneho chapadylka:)) Moc ti to slusi!
    Posilam hodne sil (hlavne k vycisteni zubu-tu ja hledam skoro obden:)))
    Mej se krasne

    www.bygabra.cz

    OdpovědětVymazat