První narozeniny našeho kloučka

Jsou to jedny z nejmagičtějších narozenin. Pro mě osobně, byla oslava a vše s ní spojené stejně tak magická, jako má 33. Nemyslím si, že velká oslava je pro prcka zbytečná. Možná je primárně pro všechny okolo, ale prcek si jí skvěle užil a bude na ní mít krásnou památku v podobě fotografií.

První narozeniny jsou totiž neskutečné. Jsou první. Chápete to? Ta jednička. Poprvé dostanete dort, dárečky jejichž obal můžete roztrhat a nikdo se na vás nezlobí. Ochutnat trošku slaďoučkého dortu bez zákazů, protože normálně vám vaše maminka určitě sladké věci nedává. Blbnout do zblbnutí a jít z náruče do náruče. Být středem pozornosti. Být tím největším v místnosti, přestože jste ten nejmenší. První narozeniny jsou prostě a jednoduše velmi důležité.

Dorazili všichni pozvaní a naše tichá terasa se ponořila do švitoření a tlumeného smíchu. Za chvíli se vzduchem vířila písnička pro oslavence: „Hodně štěstí zdraví …,“ v tu ránu mi slzy zalily oči a hlavou mi blesklo, jak rychle to uteklo. V ruce, teď držím malého usměvavého chlapečka, který před rokem změnil a totálně převrátil můj život. V hlavě vidím sebe v porodnici a vedle mě postýlku. Ležím a koukám na spícího drobečka, který neuměl ani pořádně plakat. Jen kňoural a dožadoval se mléka. Pamatuji si na jeho obrovské oči, které vykukovaly z jemné tvářičky orámované uhlovými vlásky. Teď je modrooký blonďák, který jakoby z oka vypadl mému taťkovi a mě samotné. Umí si zařvat a často se chechtá. Je náš a je pro nás tím nejlepším.

Oslava byla rodinná a ve stylu lesních zvířátek. O dekorace se postarala teď už má kamarádka Janinka z Great Moments by Jane. Je neskutečná a dokázala mé nápady korigovat, sesumírovat a vyšvihnout je u nás doma. Vše bylo podle mých představ, hlavně dort, který jsem si vysnila a Janča jej u Cupcakes Veronika zařídila. Když ho přivezla, viděla jsem, jak jí v očích tikají jiskřičky. Chtěla mi ho hned ukázat. Rozdělaly jsme krabici a byl tam on. Přesně ten dort, který jsem si přála a k němu všechny ty krásné sušenky. Celou oslavu jsme ladily do mé oblíbené šedé a mintové. Janča mě natlačila i do broskvové a jsem za to ráda, protože to hezky rozsvítila. Nejlepší na tom je, že dekorace nepřijdou vniveč. Část bude mít prcek ve svém pokojíku u nás a další obrázky a girlady budou zdobit kdysi můj pokojík u rodičů. Jak vše vypadalo, a jaká byla atmosféra, není nutné popisovat. Mrkněte na krásné fotky od Honzy Martince. Jednoho z mých nejoblíbenějších fotografů,

Vaše Betty.

PS: Asi to byla poslední oslava v mé režii. Příští rok si už může prcek diktovat sám. Tak doufám, že to nebude kombajn nebo traktor.

PPS: Mám pro vás malý tip. Aby na první narozeniny měli všichni památku, donutili jsme je vyfotit se s Jeníčkem u improvizované foto stěny a fotku jim věnujeme jako dárek.

VŠE NEJLEPŠÍ NÁŠ POKLADE.