Holky na tripu v Berlíně


Rozhodla jsem se, že si budu dělat radost. Ne, že bych si ji nedělala doteď, ale znáte to. Koupit si tričko ve chvíli kdy si opravdu hrozně moc potřebujete zlepšit náladu, není tou nejlepší volbou. Většinou to skončí modelem, který si vezmete jednou na sebe. Proč modelem? No já většinou nezůstanu u jednoho trička, že. Opojný pocit štěstí je po pár hodinách tatam a já bych zase nakupovala.

Takže tahle radost je úplně jiná. Rozhodla jsem se totiž zase více cestovat. Ať už je to výletování po Čechách nebo někde po cizí hroudě.  Hlavně, že poznám něco nového a budu z toho žít již při plánování, během cestování a ještě tak měsíc po příjezdu. Bájo. Kdo by to nechtěl?

Jako na zavolanou přišla zpráva od Lucky s návrhem výletu do Berlína. Neváhala jsem. Do okénka odpovědět jsem na klávesnici rychle naklapala „ANO“. Prst rychle směřoval k utvrzující klávese Enter, ale rychle jsem se zarazila. Nejsem tu jenom já, ale i moje rodina. Celá v euforii jsem přiběhla za manželem a začala švitořit o Berlíně a o tom, že Lucka che abych jela s ní. Bylo jasné, že souhlasil od začátku, ale nejdřív mě poškádlil. „Jasně, teď Berlín za další tři týdny Barcelona. To se někdo na té mateřské má.“ Vím, že si dělal srandu a za chvíli mě poslal k entru a já odklepla můj odjezd směr Německo.

Cesta začala v Praze. Ráno jsem se sbalila a rozloučila s prckem. Byla jsem statečná. Slzička neukápla. Až v autě u volantu a Happy od Pharrella se mi po tváři kutálely slzy jako hrachy. Je to paradox, ale dá se lehce vysvětlit. Je to moje a Jeníkova písnička. Jako těhotná jsem si jí furt pouštěla a trsala mu k tomu. Asi na mě byl krásný pohled. Břichatá holka skáče jako koza se sluchátky na uších a dělá, že zpívá. Štěstí je, že mě soused ve vedlejším okně neslyšel, jen se na mě s úsměvem díval. Jo a zamával mi. Po telefonátu s mamkou jsem se uklidnila a těšila se na holky. V Praze jsem si dala cupcake a mohly jsme vyrazit. Nejlepší na naší cestě směr Berlín bylo to, že jsem cestu Praha Teplice jela 2x. No, nekoukla jsem se na mapu a nevěděla jsem, že se jede přes Drážďany. Nedá se nic dělat. Tohle jsem celá já.

Cesty jsem se trošku bála, Berlín je relativně daleko, ale jízda v autě neskutečně utekla. Za chvíli jsme parkovali před apartmánem a ani se nám nechtělo ven. Hovor plynul a nezadrhával se. Jakmile jsme se ubytovaly, vyrazily jsme do víru velkoměsta. Bydlely jsme pět minut od Kurfürstendamm a odpoledne strávily procházkou po této dlouhé ulici. A to bychom nebyly správné holky, kdybychom nedaly shopping. Na pořadu dne byl Coss, Zara Home, UrbanOutfitters a Other Stories. Other Stories jsem neznala, ale Lucka má vkus, takže bylo jasné, že tam budou mít samé pecky. Nadšená jsem hlavně byla z jejich kosmetiky a jednoduchých šperků. Ani v jednom obchodě jsme nebyly úspěšné, ale to byl předvoj. Další den jsme to dohnaly. My jsme totiž nešly nakupovat, ale hledaly jsme restauraci a při té příležitosti mrkli do obchodů.










Na véču jsme si sedly do italské restaurace a ihned začaly řešit blogerské téma a světlo na focení. Sedly jsme si blbě a z fotek nic nebylo. Přišla jsem si strašně vtipně. Číšník přinesl pití a vzápětí cvakaly foťáky. Číšník přinesl předkrm, vytáhly jsme telefony. Číšník přinesl jídlo a … Asi vám to sem nemusím psát. Tenhle „úlet“ se nám, ale stal jenom jednou, protože další dny už jsme nasávaly atmosféru Berlína, kecaly a prožívaly. Žádná Wifi, žádný Instagram a honění se za dokonalou fotkou. Večer jsme završily zmrzlinou Haggen Dazs.

Helča a Lůca v akci.

Druhý den jsme vyrazily na snídani a vykoupily Urban Outfiters. Vylezly jsme a ruce jsme měly plné tašek. Tak a teď na památky. Jenže kdo by se s tím tahal? Helču něco osvítilo a ihned začala řešit vyhlídkový autobus. Byl to ten nejlepší nápad. Cesta nás vyšla na 12 EUR každou a my jsme v pohodě projely, všechna zajímavá místa v Berlíně. Nebojte, vždycky jsme vystoupily, vzaly foťáky do rukou, udělaly pár obrázků a přečetly si důležité informace. Vyskočily jsme u Berlínské zdi, kde je i venkovní muzeum plné emotivních příběhů a fakt z období Studené války a Holokaustu. Pak jsme navštívily Check Point Charlie, Berlínský dóm kde byl i Art market, Braniborskou bránu a Holocaust Mahnmal. Všechna místa mají své kouzlo. Uvědomila jsem si, jaké mám štěstí, že žiji v této době a mám kolem sebe tak skvělé lidi. Výletování jsme završily opět nákupem a to v obchodě All Saints. Vyplatí se tam jít i jenom mrknout. Miluji jejich výloh plné šicích strojů a celkový urban vzhled. Lůca si tam vybrala krásnou koženou bundu a já ulovila černou košili. Večer byl jasný. A jelikož jedna z nás je těhotná, musely jsme rychle vyrazit za řízkem a salátem. Po delším hledání jsme se usadily v pivnici, kde nám na stole přistál preclík a obrovský řízek se salátem. Myslím, že bez ochutnání řízku a Currywurstu z Berlína nemůžete odjezd. Co bylo pak? Šly jsme spát. Žádný bar nebo klub. My se přijely vyspat.
V autobuse nám bylo hej.







Check Point Charlie. Mrkněte na film Most špionů a dozvíte se více.


V neděli jsme vyzvedly známého, který nás vzal na brunch do krásného bistra jehož jméno jsem zapomněla. Zase jsme kecaly. Nevím, ale vždy jsme v restauracích strávily nejméně dvě hodiny. Z Berlína jsme nemohly odjet, aniž bychom viděly East Side galery, což je pokreslená Berlínská zeď. No a pak hurá domů. V autě několik tašek s nákupy a hlavně nový Lucčin kočárek! Holky, děkuji. Kam vyrazíme příště?





Vaše Betty

Berlínské tipy

Levné a hezké ubytování se dá lehce sehnat na Airbnb.

Vezměte si vyhlídkový autobus, který vás zaveze na nejdůležitější místa. Vždy můžete vyskočit.

29. 4. je v Berlíně noc nepokojů. Dejte si pozor, do jakých čtvrtí jdete.

30. 4. jsou ulice Berlína plné demonstrantů. Pamatujte na to.

Dejte si currywurst je báječný.

Berlín je plný kultury a mladých lidí, vyrazte do ulic a bavte se s nimi. Velmi často pořádají různé street party nebo grilují v parcích.

Pamatujte na to, že v restaurací není obsluha moc milá. Neberte si to osobně.


PS: Do Berlína se ještě určitě vrátím. Uchvátily mě velkorysé ulice a celková pohoda.

Žádné komentáře