Boj zvaný kojení

Kojení je pro mě jedna velká kapitola mateřství. Nikdy jsem si nemyslela, že je to taková dřina. Vždycky, když jsem viděla kojit maminky své ratolesti, vše probíhalo v klidu a bylo vidět vzájemné souznění. U nás to tak bohužel není a já už měsíc bojuji seč mi síly stačí.

Během těhotenství jsem si někdy přišla jako chodící inkubátor a těšila jsem se jak se to po porodu změní. Změnilo se to, ale teď jsem chodící cisterna na mléko. Přijde mi, že tu jsem jen od kojení. Stále slyším: „Musíš kojit.“ „Aby jsi nepřišla o mléko.“ „Kojíte, že ano.“ „Je samozřejmé, že kojíte.“ Ono to, ale samozřejmé není! Neměli bychom zapomínat, že kojení je výsada žen, ne jejich povinnost, a když to někdy nejde, neznamená to, že jste špatnou matkou nebo jste selhala. Kojení je totiž věda. Přirovnala bych jí k anorganické chemii, která mi opravdu nešla nebo ke gymnastice, kde musí být každý pohyb a poloha přesná. Jakmile to nesedí je tu průšvih.

Lehké problémy nastaly v porodnici. Nemohli jsme se rozkojit a tak jsme tam museli zůstat déle. Nešlo mi to a já se trápila. Ještě víc mi to bylo líto, když jsem viděla, že moje parťačka na pokoji má tolik mléka, že musí odstříkávat. Já neměla nic. Na náladě a sebevědomí ani nepřidávaly komentáře jedné ze sester na oddělení: „Jenom 5?“. Zlom nastal ve chvíli, kdy mi řekli, že ještě nemůžu domů kvůli kojení, pořídila jsem si homeopatika (Ricinuscommunis) a kojící čaj (Weleda).  Nikdy bych nevěřila jak rychle dojte v těle ke změně. Samozřejmě, bylo to způsobené mým tělem – laktace musela přijít, ale mám ozkoušený jak čaj tak homeopatika a vidím rozdíl, když je užívám a naopak ve chvílích kdy ne. První mise kojení ukončena, ale pak přišla další. Pro mě mnohem bolestivější. Nikdy mi nikdo neřekl, že kojení tak pekelně bolí! Proč? K bolesti se přidala další rána. Měla jsem špatnou techniku kojení, na kterou mě v porodnici neupozornili a tak se mi na prsu objevila ragáda a to je potom teprve bolest. Se vším mi pomohla dula, která mi ukázala polohu v leže, pro mě po porodu mnohem příjemnější než v sedě, kdy jsem si kolem sebe a pod sebou vytvořila polštářový trůn. Poradila mi také mazat bradavky Bepanthenem nebo PureLanem. Po pravidelném mazání došlo k lehkému zlepšení a já si myslela, že jdeme do zdárného konce, že už budu také chodit a říkat, že kojení je naprostá brnkačka a jak je to krásný.


Nebudu! Prcek začal stávkovat. Z miminka, které neustále spalo a papalo roste cvrček, který se u kojení vzteká, trhá prsem a někdy se nechce přisát. Opět jsem z toho nervózní a v některých chvílích mě napadalo i to, že s tím seknu. Nebyla bych první ani poslední. Přesto stále setrvávám a jsem ráda, že díky Feedo.cz, které se podílí na Mezinárodním týdnu kojení jsem se opět naučila několik vychytávek! Hlavně nových poloh.  Veškeré informace o kojení a videa najdete na Feedo blogu. Pokud si potřebujete spíše promluvit, máte možnost až do 14. 8. zavolat laktační poradkyni, a nebo se 7. 8. zúčastnit semináře v prostorách Ženy s.r.o.. Bonusem jsou výrobky se speciální cenou nebo dárečkem.



Moje tipy: 
1. Kojte v klidné místnosti. U nás měli všichni tendenci za mnou chodit, dívat se a radit mi. Jelikož se stadím, jsem pak nervózní a o to hůř pije junior.

2. Pokud se prcek rozčiluje, snažte se jej uklidnit a klidně jej položte na sebe a nechte ho usnout. Poté se náš prce přisaje.

3. Najděte si nejprve pohodlnou polohu pro vás. Velmi často se mi stávalo, že prcek se přisál a já byla v naprosto krkolomné poloze, ale jelikož jsem byla ráda, že saje, trpěla jsem. 

4. Vsaďte na fenykl nebo kojíí čaje. Opravdu fungují. Doporučuji Weledu nebo Teekanne "Breastfeeding Tea".

5. Hodně pijte a jezte o něco více než jste byla zvaklá. Při tvorbě mléka se vydáte z neskutečného množství energie. Poté co se mi udělalo na vycházce velmi slabo, mám při sobě vždy alespoň tyčinku a flašku s vodou.

Mějte se, já si jdu opět hrát na cisternu plnou mléka a nezapomínejte na to, že kojení je věda a pokud vám nejde, nic se neděje. Nestyďte se říct si o pomoc! Držte mi palce ať vše dotáhnu do zdárného konce,

Vaše Betty

4 komentáře

  1. Betty , taky jsem takhle bojovala,naprosto te chápu :) po všech komplikacích se to podařilo a to díky skvelye laktacni poradkyni :)
    Kdybys cokoli potřebovala, cinkni :-*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Kristýnko, už to máme celkem zmáklé. Strašně se to zlepšilo. Jeník je silnější a krásně pije. Někdy se vzteká, ale je to tím, že má rád klídek. Děkuji za nabídku!

      Vymazat
  2. Ahoj Pájo, teď jsem si šla přečíst tvůj článek, protože jsem to před porodem už nestihla. Aspoň už teď ale vím, o čem mluvíš. Kojení neskutečně bolí! Já jsem se teda v porodnici rozkojila už druhý den a mléka mám dost, že teče prostě pořád. Ale ta bolest, rozkousaný bradavky a neustálý hlad prcka... no, začínám se děsit každýho dalšího krmení :-(.
    Tak snad obě vydržíme, děláme to přece pro ty malý slaďouše. Držím palce, měj se ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Marti, držím ti place. Já vydržela a už kojíme krásně. Jen potřebujeme naprostý klid, takže na veřejnosti máme i přes přikrývku, kterou jsem si na kojení pořídila problém. Ono je to asi i tím, že Jeník cítí jak moc jsem nervózní ... Užívejte, Pája

      Vymazat