Boj zvaný kojení

Kojení je pro mě jedna velká kapitola mateřství. Nikdy jsem si nemyslela, že je to taková dřina. Vždycky, když jsem viděla kojit maminky své ratolesti, vše probíhalo v klidu a bylo vidět vzájemné souznění. U nás to tak bohužel není a já už měsíc bojuji seč mi síly stačí.

Během těhotenství jsem si někdy přišla jako chodící inkubátor a těšila jsem se jak se to po porodu změní. Změnilo se to, ale teď jsem chodící cisterna na mléko. Přijde mi, že tu jsem jen od kojení. Stále slyším: „Musíš kojit.“ „Aby jsi nepřišla o mléko.“ „Kojíte, že ano.“ „Je samozřejmé, že kojíte.“ Ono to, ale samozřejmé není! Neměli bychom zapomínat, že kojení je výsada žen, ne jejich povinnost, a když to někdy nejde, neznamená to, že jste špatnou matkou nebo jste selhala. Kojení je totiž věda. Přirovnala bych jí k anorganické chemii, která mi opravdu nešla nebo ke gymnastice, kde musí být každý pohyb a poloha přesná. Jakmile to nesedí je tu průšvih.

Lehké problémy nastaly v porodnici. Nemohli jsme se rozkojit a tak jsme tam museli zůstat déle. Nešlo mi to a já se trápila. Ještě víc mi to bylo líto, když jsem viděla, že moje parťačka na pokoji má tolik mléka, že musí odstříkávat. Já neměla nic. Na náladě a sebevědomí ani nepřidávaly komentáře jedné ze sester na oddělení: „Jenom 5?“. Zlom nastal ve chvíli, kdy mi řekli, že ještě nemůžu domů kvůli kojení, pořídila jsem si homeopatika (Ricinuscommunis) a kojící čaj (Weleda).  Nikdy bych nevěřila jak rychle dojte v těle ke změně. Samozřejmě, bylo to způsobené mým tělem – laktace musela přijít, ale mám ozkoušený jak čaj tak homeopatika a vidím rozdíl, když je užívám a naopak ve chvílích kdy ne. První mise kojení ukončena, ale pak přišla další. Pro mě mnohem bolestivější. Nikdy mi nikdo neřekl, že kojení tak pekelně bolí! Proč? K bolesti se přidala další rána. Měla jsem špatnou techniku kojení, na kterou mě v porodnici neupozornili a tak se mi na prsu objevila ragáda a to je potom teprve bolest. Se vším mi pomohla dula, která mi ukázala polohu v leže, pro mě po porodu mnohem příjemnější než v sedě, kdy jsem si kolem sebe a pod sebou vytvořila polštářový trůn. Poradila mi také mazat bradavky Bepanthenem nebo PureLanem. Po pravidelném mazání došlo k lehkému zlepšení a já si myslela, že jdeme do zdárného konce, že už budu také chodit a říkat, že kojení je naprostá brnkačka a jak je to krásný.

Nebudu! Prcek začal stávkovat. Z miminka, které neustále spalo a papalo roste cvrček, který se u kojení vzteká, trhá prsem a někdy se nechce přisát. Opět jsem z toho nervózní a v některých chvílích mě napadalo i to, že s tím seknu. Nebyla bych první ani poslední. Přesto stále setrvávám a jsem ráda, že díky Feedo.cz, které se podílí na Mezinárodním týdnu kojení jsem se opět naučila několik vychytávek! Hlavně nových poloh.  Veškeré informace o kojení a videa najdete na Feedo blogu. Pokud si potřebujete spíše promluvit, máte možnost až do 14. 8. zavolat laktační poradkyni, a nebo se 7. 8. zúčastnit semináře v prostorách Ženy s.r.o.. Bonusem jsou výrobky se speciální cenou nebo dárečkem.

Moje tipy: 

1. Kojte v klidné místnosti. U nás měli všichni tendenci za mnou chodit, dívat se a radit mi. Jelikož se stadím, jsem pak nervózní a o to hůř pije junior.

2. Pokud se prcek rozčiluje, snažte se jej uklidnit a klidně jej položte na sebe a nechte ho usnout. Poté se náš prce přisaje.

3. Najděte si nejprve pohodlnou polohu pro vás. Velmi často se mi stávalo, že prcek se přisál a já byla v naprosto krkolomné poloze, ale jelikož jsem byla ráda, že saje, trpěla jsem. 

4. Vsaďte na fenykl nebo kojíí čaje. Opravdu fungují. Doporučuji Weledu nebo Teekanne "Breastfeeding Tea".

5. Hodně pijte a jezte o něco více než jste byla zvaklá. Při tvorbě mléka se vydáte z neskutečného množství energie. Poté co se mi udělalo na vycházce velmi slabo, mám při sobě vždy alespoň tyčinku a flašku s vodou.

Mějte se, já si jdu opět hrát na cisternu plnou mléka a nezapomínejte na to, že kojení je věda a pokud vám nejde, nic se neděje. Nestyďte se říct si o pomoc! Držte mi palce ať vše dotáhnu do zdárného konce,

Vaše Betty