Blogerka roku

středa 16. listopadu 2016

Sedím na zemi v obýváku a pohledem bych zabíjela. Nemám náladu a cpu se salámem s cibulí. Není moc fotogenický, proto ho nikde neuvidíte a navíc je doma úplná tma. Prcek před chvilkou usnul. Ručičkou mě nekompromisně vykázal z pokojíku a začal si hrát s dudlíky. Už si nepřeje, abych mu zpívala. Už nejsem jeho superstar. Už umí být sám.

I já jsem sama. Manžel je na firemním večírku a já se utápím v podzimních náladách. Také to tak máte? Na podzim se mnou není řeč. Usměvavá holka se mění v tříhlavou saň a startuje na první našlápnutí. Můj děda by tohle u svého motocyklu kvitoval, ale můj manžel? Není to jen o mrzutosti, ale je ze mě takový malý nespokojený uzlíček. Mám pocit, že vše co dělám, dělám špatně. Neumím být mámou, manželkou ani kamarádkou. Neumím nic, ani vyjít sama se sebou.


Už, už do sebe soukám poslední kolečko a v tom mi na mobilu pípne zpráva. „Páji ... jsi tam ... moc gratuluji." K textu byla přiložená fotka ze stránky Blogerka roku. Nevím co se děje. Chvíli nic nechápu a potom mi to dojde. „Zrovna dnes měly být vyhlášeny blogerky, které postupují do TOP 10 v jednotlivých kategoriích. Cože, že by? To není možný. Tomu nevěřím. Běžím pro počítač, otvírám stránku a mířím do kategorie LIFE. Roluji, roluji a tam to vidím. Kouká na mě náš prďola a já ho zamilovaně objímám. Betty & Co. je tam. Je to černé na bílém a já skáču radostí. Klepu se a začínám brečet. Ono to fakt vyšlo.


Přestože vše vidím na monitoru a začínají mi chodit zprávy, nedokážu to vstřebat. Tak nějak hledám důvody, proč to nemůže být pravda. Proč tam jsem já a druzí ne. Ti, kteří si to podle mě zaslouží víc. Ti, kterým jsem fandila a měla jsem stoprocentní jistotu, že postoupí. Když letos tahle soutěž začínala, příliš jsem se jí věnovat nechtěla. Já jsem v podstatě ani nevěděla, že něco běží. Až pak mi jedna čtenářka napsala, že mi poslala hlas. Zahřálo mě to u srdíčka a řekla jsem si, že to neudělám kvůli sobě, ale kvůli vám čtenářům, protože právě vám jsem vděčná. Za to, že mě čtete, podporujete mě a jste tu se mnou. Nezáleží kolik vás tu je, ale to, že spolu vytváříme prostor, který se nám líbí, a dokážeme si být navzájem inspirací, protože i já si kolikrát řeknu o radu vám a dám na vaše doporučení. 


Bavíte mě, i když vás úplně neznám a jste velmi anonymní, věřím, že si jsme v mnoha ohledech podobní. Jeden z mnoha důvodů proč jsem začala psát, byla má povaha. Bývám často velmi uzavřená a ve společnosti nejsem středem pozornosti. Radši se krčím v koutě a naslouchám. Blog se tak stal mým druhým hlasem. Mohu se vyjádřit a přitom se nečervenám a nezadrhávám. I když, musím se přiznat, že i s mým vystupováním v reálném životě jsem hýbla. Už i mluvím, a když vás poznám, mluvím až až. Myslím, že i v tomhle ohledu mnoho z vás bude na stejné vlně. Nemluvíte příliš, ale dáváte mi najevo, že tu jste a za to vám děkuji. Napíšete ve chvílích, kdy to potřebuji. Už mnohokrát jsem od vás dostala zprávu s tím, že blog čtete a přestože se příliš neprojevujete, teď mi musíte napsat. Já jsem úplně stejná. Nemusím každý den vypisovat stovky vět a dávat tak najevo náklonnost. Jsem tu a projevím se ve chvíli, kdy si myslím, že je to potřeba.


Salám už jsem snědla, ale stále sedím na zemi. Uplakaná, smrdím cibulí a nevím co teď. Jsem šťastná a zároveň si uvědomuji tu zodpovědnost. Dali jste mi hlas, obětovali mi několik minut svého života. Jen proto, že jste chtěli. Nikdo vás nenutil a já jsem z toho vedle. Ani nevím jak vám poděkovat. Jsem neskutečně ráda, že mohu dělat něco, co mě baví a zároveň se to někomu líbí. 


Píp, další zpráva. Nikdy mě nenapadalo, že mi bude psát tolik lidí a tak hezky. Netušila jsem, že mě podpoří staří známí, spolužáci a lidé,  se kterými už jsem se dlouho neviděla. Jste báječní. Děkuji, dali jste mi do rukou vaši důvěru a já se budu snažit vás nezklamat. Zahnali jste mé podzimní chmury. Už nebudu startovat na první našlápnutí, už budu vše dělat s úsměvem.

Pro dnešek už končím,
Vaše Betty.

A nebo nekončím?

PS. Sny se opravdu stávají skutečností, i když o tomhle jsem ani v tom nejdivočejším snu neuvažovala. Držte se svých snů a jděte za nimi.

PPS. Děkuji a ještě jednou děkuji a pak teda ještě jednou, a pokud by vám to nevadilo, můžete mi poslat hlas tady. Je to naposled v tomto roce J. A to je fajn, že jo.

PPPS. Chcete vyfotit ten salám s cibulí?


17 komentářů

  1. :) já tě prostě žeru... Řekla jsem ti své a ty si to jen užívej.

    OdpovědětVymazat
  2. Luci, děkuji :D snad jsi se trošku zasmála :) Budu se snažit, vždyť víš a děkuji za podporu.

    OdpovědětVymazat
  3. Páji, pořád si ta éterická bytost i když jíš salám s cibulí :0). Hltám tvoje články a těším se na každý nový! Hlas poslán, držím palce! Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. AHoj Kájo, já ten salám s cibulí miluji :D Moc děkuji, že jsi tu se mnou! Doufám, že se máte dobře. Někdy mi společné hodiny angličtiny chybí. Děkuji a měj se krásně :)

      Vymazat
  4. Moc ti gratuluji!:) Jsi jedna z mála blogerek, které si tam opravdu zaslouží být. Tvůj blog mám velmi ráda - baví mě číst tvé řádky, ale taky si ráda prohlížím fotky, které máš opravdu kvalitní :) Na fotkách ti to moc sluší :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Cacorko z Prahy, ani nevíš jak (v dobrém), ti závidím to z Prahy. Chybí mi to tam. Moc dekuji za tvé mile řádky. Moc me to těší a snad vas všechny budu i nadále těšit svou virtuální přítomnosti. A dekuji, šlo o rychle foceni o víkendu, ale je pravda, ze manžel se ted nějak víc snažil. Hezky vecer, Betty.

    OdpovědětVymazat
  6. Ach Paji mam takovou radost, mezi top 10 prece nemuzes chybet!!:)) a az zase prijdou podzimni chmury me pujdu lovit na tvuj blog. Pusobi jako inspirace, oaza klidu a pohody a moje ujisteni ze v tom nejsem sama:)) hezky vecer jdu dat hlas a vykoupat nase torpedo :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nicollete, jsi opravdu zlatá! Děkuji na stotisíckrát :) Dnes měl naše torpédo na starost manžel. Mám volný večer...juhů. Hezký večer a moc děkuji.

      Vymazat
  7. Mila Betty,

    spoustu lidi ma spatne podzimni nalady, ja mezi vas nepatrim, povim ti proc, chces :)? Podzim mam moc rada pro sve barvy, neni velka zima ani horko, móda dovoli spoustu zajimavych moznosti, nevadi mi slabsi dest, obcas mam chut skocit do louze jako Jéňa :D, vychutnavam si doma caj nebo kavu a ctu si...Mozna je to tim, ze jsem se narodila v listopadu, nevim, ale podzim je mi blizky. Jen ta brzska tma mi vadi, prestoze treba letni noci miluju a jakmile se schova slunicko, ja zahadnym zpusobem oziju :D...Treba jeste na podzimu najdes neco, co tve spatne nalady vymizikuje :)

    Moc ti fandim, protoze tvuj blog je necim jiny, nez ty ostatni. Ma sve kouzlo, i ty pusobis z fotek jako osoba s velikym vnitrnim kouzlem, takova vyklidnena bytost, ktera vuuubec neji salam s cibuli :D! A prave to je mi na tobe tak sympaticke...

    Tak drzim palce, at jsi s blogem minimalne na bedne! :)

    Hezke dny.

    Ahoooj

    Ps: Tenhle blbej pseudonym mel byt taky zacatkem blogovani :D...Ale je vas tooolik a tolik dobrych a jeste lepsich, ze jsem to uz vzdala :D

    Denisa.

    OdpovědětVymazat
  8. Zdravím Deniso, teda ... takhle dlouhý kometář jsem tu ještě asi neměla. Co to znamená? Nevzdávejte se snu o blogování. Je jedno kolik nás je. Každá jsme jiná, každá máme v tom velkém světě své čtenáře a své místo!

    A podzim? Já vše, co jste napsala vnímám a mám ráda, jen se někdy z té mlhy nemůžu nějak vyhrabat :/ Moc děkuji za tvoje slova. Opravdu mě to hřeje u srdíčka a motivuje dál. Na mnoho lidí působím křehce a pak je uzemním tím, že mám ráda úplně obyčejné věci ... tím, že jsem úplně (říkají to ... někdy si to nemyslím :D) normální.

    Mějte se hezky a moc děkuji, že tu jste, Betty.

    OdpovědětVymazat
  9. Odpovědi
    1. Ops,tak jsem to bohužel nestihla! Každopádně držím palce i na nožkách☺

      Vymazat
    2. :) Děkuji a nic se neděje :)

      Vymazat
  10. Máš moc hezké fotky a příjemný styl psa ní, snad ti blogerka vyjde třeba za rok. Každopádně ale gratuluju alespoň k top 10! Jen tak dál :)

    MagicBeautyLife

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý večer, Pavlí, moc děkuji. Těší mě, že se ti líbí styl psaní a fotky? Stále s nimi bojuji, ale snad už je to lepší. Děkuji, byl to neskutečný okamžik, který se nemusí opakovat. Betty

      Vymazat
  11. Milá Betty,
    včera jsem Vaše fotografie,spíš Vás objevila na Instagramu.Do té chvíle jsem o Vašem blogu nevěděla a že už jsem jich tedy naprohlížela.Jsem moc ráda,že jsem Vás našla,je mi tu dobře.Líbí se mi jak to od srdce píšete,tyhle nálady znám moc dobře,i to co se od nich dokáže strhnout aniž by to člověk tak chtěl :)Jste ohromně milá ženská a máte úžasný styl bydlení i pěkně fotíte.K Vám na blog se budu opravdu ráda vracet a taky si ho jdu hned přidat na můj,ať už Vás mám na očích :)Hezký zbytek víkendu.
    Renča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Reny, jéééé, to se tak krásně čte. Opravdu Moc děkuji za milý komentář. Moc si toho vážím a doufám, že nejsem na cestě, vás zklamat. Na fotkách stále pracuji, snad budou lepší a lepší. Největší boj je čas. Neumím si ho nějak udělat. Nejdu na úkor rodiny ... Moc děkuji a přeji krásný den, Betty.

      Vymazat