Desetiměsíční prcek

Spím, já spím a nikdo mě nebudí, nepočítám-li pochrupování, které se líně line z chůvičky. Jenže to je jako, když poleháváte a do okna lehce poklepávají kapky deště. Jedna podruhé vás lehce odnášejí po svém proudu do říše snů. Jeho chrupkání je příjemná píseň, která mě uspává. Je mu deset. Deset měsíců a je tak šikovný, že už spí sám ve svém pokojíčku.

Baby bio

Váha: 9 260 g

Délka: 76 cm

Počet zubů: 6

Počet nočního krmení: 0 (Juhůůů)

Počet nočního vstávání: 0 - 1

Nejdelší spánek přes den: 2 h

Počet spánků přes den: 2

Baby skills

Je to číslo. Ano, je to mé číslo jedna, ale i neskutečný rebel. Šídlo, které nezůstane v klidu. Kam ho posadím, nezůstane. Jeho lezení nabralo neskutečné grády a já vždycky slyším ťukání jeho kolínek o podlahu a doprovodné plácání ručiček. Tenhle zvuk mě doprovází na každém mém koku. Už se mu nikde neschovám. Ani ve sprše. Před dveřmi se postaví a začne bušit ručičkami do skla a hulákat. Jakmile ho to přestane bavit, nahodí svůj sígr pohled a začne do dveří tlačit. On je otevře. Vážně, nekecám. Už jsem ho několikrát vytahovala celého promočeného. Jdu-li na toaletu, automaticky jej beru sebou. Nemá to cenu, stejně by mě našel. Rovnou ho strkám do vany, kde si hraje s parníkem a žirafou Sofií. Napadlo vás to také? Z vany jsem ho už vytáhla taky pěkně mokrého. Přišel na to, jak si pustit kohoutek.

Jak si hraje? Miluje kelímky od jogurtů. Říkám, že hraje skořápky. Šoupe s nimi ze strany na stranu, staví komíny a do kelímků dává různé drobnější hračky … často i drobky. Další oblíbenou hračkou je ovladač, který je zakázané, ale zakázané ovoce láká nejvíc. Stoupne si u nábytku nebo sedačky a rozhlédne se po místnosti. Jakmile spatří ovladač, nahodí úsměv a štráduje si to směrem k němu. Pak začne být důležitý. Drží ovladač a míří s ním na televizi. Pak mačká čudlíky a tatínkovi už dochází trpělivost. Řeknu mu ne a on se ovladače pustí. Jenže, pak se otočím a jeho ručička s pohledem šibala míří na ovladač. Můžu to zopakovat desetkrát a on s úsměvem provokuje dál. Má mě na háku. Na slovo poslouchá babičku. Ze mě si už v 10 měsících dělá dobrý den. Jo a klasické hračky ho téměř vůbec nezajímají.

Strašně rád je venku. Miluje to tam, a když zavřu dveře na terasu, stojí u nich, křičí a buší do skla. Na trávě už se nebojí a prodřel celkem čtvery tepláky. Já nevím, jak to dělá. Vždycky přijde nejvíc špinavý a rozdrbaný. Nejraději se hrabe v hlíně, kterou pak sype na sebe a strká kameny do pusy. Je to hraboš zkřížený s kamenožroutem a já jsem ostříž. To jsme ale pěkná rodinka.

Naučil se jezdit na odrážedle. Je to taková trojkolka, kterou dostala jeho sestřenka k prvním narozeninám. Prvotní namlouvání bylo opatrné, ale pak začal ťapat a kolo se hnulo. Neumí pořádně držet řídítka a tak jezdí neustále dokola. Víte co, mě to nevadí, protože se dost unaví.

Umí slézat a vylézat schody. Často se přistihnu při tom, jak na něj jenom zírám a bavím se tím, jak vyleze a během vteřiny zase sleze ze sedačky. Je to jako by se zasekl v nějaké smyčce. Nahoru a dolu. Zas a znova. Je krásné, že se umí sám zabavit, ale horší je, že mu to jde pouze s mou přítomnosti. Odejdu-li, štráduje si to ihned za mnou a stojí mi u nohou, stahuje tepláky a hudruje mamama.

Je to můj brouček, šídlo, které mi deset měsíců dělá radost a dává zabrat. Jenže mě stačí se na něj podívat a vím, že bych mu obětovala vše.

A co vy? Co na vás váš prcek zkouší v deseti měsících?

Hezký den, Vaše Betty.

PS: Také někde potají snědl chechtací pytlík. Furt se směje.

PPS: Právě probíhá anketa MAMA blog roku 2016 a já jsem mezi nominovanými. Pokud mě rádi čtete, budu moc ráda za váš hlas. Hlasovat můžete zde. Hlas můžete přidávat každý den a aby to nebyl takový opruz, jsou pro vás každý den připravené ceny. Předem moc děkuji!