Jak jsem prožila rok 2015

První těhotenská fotka z Maya beach.
Na konci každého roku máme pocit, že musíme rekapitulovat. Shrnout si svůj dosavadní život do několika myšlenek a sem tam se sebemrskat za věci, které se nepovedly. I já jsem si po Vánocích začala lámat hlavu s tím, co jsem letos nedokázala, ale proč? Proč se zbytečně vrtat v neúspěších, když za sebou mám rok plný změn a hlavně osobních úspěchů. Nepropadejte panice a vždy si připomeňte ty krásné a často doslova opojné chvíle, i když mohly trvat pár sekund. Určitě jich bude dost. Já vám s dovolením představím ty své.

Rok 2015 byl rokem plným změn. „Zahrála“ jsem si dvě nové životní role a jednu z nich žiji a budu žít napořád. Z ženy, která trénovala třikrát týdně se stala holka s bříškem, které rostlo a rostlo. Přestože z plochého bříška se stal balón, já s ním navázala velmi intimní vztah. Hladila jsem ho, někdy mu zpívala a občas si i stěžovala. Druhý trimestr, jehož začátek jsem strávila s manželem a kamarády na svatební cestě v Thajsku, byl boží. Užívala jsem si to, že budu máma, že já jsem ta těhule, která má plno energie, dokáže cestovat a bavit se. Dokazovala jsem si, že stále můžu vše co předtím. Občas mě přemohly hormony a já se rozplakala, ale ta dovolenková atmosféra a pocit, že budu mít v rukou malého prcka mě hřál na srdíčku. Jediné co mě štvalo, byl fakt, že jsem úplně jako těhotná nevypadala a tak jsem si před lidmi na pláži demonstrativně hladila bříško, aby jako pochopili, že nejsem tlustá, ale těhotná. Druhý trimestr je prostě boží.

Z nezbedné dívky, která se stala manželkou se z ničeho nic stala těhule, která se v třetím trimestru začala dost zakulacovat. Nevadilo mi to. Možná jsem to příliš nevnímala, ale když se kouknu na fotky zpětně, nestačím zírat. Byla jsem pěkná. Ne, že ne.  Jedna rada pro ty z vás, které se chystáte otěhotnět nebo jste těhotná. Ať vás ani nenapadne dělat radikální změny ve vizáži. Já se nechala ostříhat a obarvila se na tmavo. Neslušelo mi to. Vím to, ale co se dalo dělat. Jedna kamarádka mi řekla, že jsem vypadala jako ošklivka Betty.

Těhule opustila práci, kterou zbožňovala. Pro mě velmi zásadní krok, který jsem obrečela. Za každou cenu jsem poslední týdny chtěla v práci zůstat, ale na tu druhou jsem cítila, že přišel můj čas. Potřebovala jsem klid a magnézium na tvrdnutí břicha už nezabíralo. Jakmile jsem skončila, skončilo i tvrdnutí. Přesto jsem neodešla úplně a to díky Bepanthenu a kolegyni Lelí (Mámana blogu), která mě přesvědčila, že se mám do blogování pustit. „Vždyť jsi o tom vždycky mluvila a chtěla jsi psát.“, říkala mi. Měla pravdu a já jsem svůj blog oprášila a stala se ambasadorkou Bepanthenu, za který budu kopat, i když ambasadorkou nebudu, protože za to opravdu stojí.


Břichatá „svobodná“ holka se stala mámou na plný úvazek. Porodila jsem. Přes všechny mé obavy jsem to zvládla. Zalil mě pocit štěstí a zvláštní hrdosti. Ano, přes všechen zmatek a bolest jsem na sebe byla strašně hrdá. Zvládla jsem to a jsme tři. Jedna holka a dva kluci z nichž jeden je na počátku všeho a já ho povedu. Budu tu pro něj a předám mu ze sebe to nejlepší. Už napořád o něj budu mít strach a budu ho mít ve své hlavě. Znova jsem se zamilovala a zjistila, že je možné milovat dva kluky.

Naše první společná fotka.
Z Pražačky se stala Tepličanda. Přestěhovala jsem se z místa kde jsem svištěla na 4G do městečka, kde je Edge. Zvykám si. Je tu skvěle, ale chybí mi ruch velkoměsta. Jsem prostě městská holka, proto miluji Prahu a kdybych se mohla narodit do mnou vybraného města, byl by to New York! Tak a teď jsem tady a učím se žít na kraji města, bez zvuků aut a tramvají. Bez ruchu, který jsem vnímala jako balzám na duši. Stěhováním se mi, ale splnil sen. Bydlíme v baráčku, který jsme vybudovali podle našich představ s manželem. Nové město je pro mě další výzva. Stejně tak jako se tu zabydlet a najít si nové přátele. Držte mi palce.
Ještě, že je mám.


Takový byl rok 2015. Trochu bláznivý, hektický, plný změn, ale také plný štěstí a naplnění. Neměnila bych. Stala se ze mě mamka krásného prcka. Vždycky jsem si myslela, že pak už budu muset být dospělá. Co myslíte, dospěla jsem? Můj manžel vám řekne, že ne. Stále jsem si v sobě uchovala tu bláznivou holku, která má záchvaty smíchu, často se stydí a dělá blbosti. Ještě častěji je roztržitá, ale hlavně je životní optimistkou.  

Jaký byl váš rok 2015?


Vaše Betty

2 komentáře

  1. ahoj Pájo, cestuji hodně, ale těhotná poprvé. Jsem teprve na začátku a letím rovnou na celý měsíc do Indonésie..neměla by jsi pro mě nějakou radu, co sebou nezapomenout? jako nějaké mýdlo speciální nebo něco takového? a koupala jsi se normálně v oceánu? díky, B.

    OdpovědětVymazat
  2. Jééé, zdravím. Moc se omlouvám, ale vůbec jsem tenhle kometář neviděla. Moc mě to mrzí. Snad jste to zvládla v pohodě.

    OdpovědětVymazat