Kojení na veřejnosti


Začnu nezvykle a to otázkou. Jak jste na tom vy s kojením na veřejnosti? Já o tom nechtěla ani slyšet. Strach, stud a divné pocity plné nejistoty. Jsem tu odhalená a ještě mé miminko pije z mého prsu ... každý se podívá, i když plno lidí říká, že je to naprosto přirozené a v pohodě. Vždycky jejich pohled na pár vteřin ulpí na hrudi kojící ženy.

Pro mě bylo kojení na veřejnosti nepřípustné. Ano, nepřípustné, ale pouze pokud šlo o mou osobu. Když kojila jiná žena, neměla jsem s tím žádný problém. Je to přeci přirozené (Tak proč to holka neděláš i ty?). Vždycky jsem se snažila vše naplánovat tak, abych kojila doma. Jeník zpočátku jedl po 3 hodinách, ale zhruba po měsíci se rozhodl stávkovat a stále stávkuje. Je přesný jako hodinky, které jsou nastavené na buzení po dvou hodinách. Betty, vítej do reality uhnané bláznivé matky. Nakojit, přebalit, obléct, vyrazit s kočárem ven (prcek bez houpání a drncání neusne) a do hodiny být doma, protože první hodina už je dávno za námi. A znovu a znovu a znovu ... Někdo tomu musel udělat přítrž, protože jsem se v tom začala ztrácet. V těch plenkách a mléku. Nikde rozumná konverzace s dospělým.




Celý mateřský koloběh narušil můj manžel, díky kterému jsem poprvé kojila na terase v hospodě na vlakové zastávce. Nemohlo to být intimnější místo. Přestože jsem se bránila, malý Jeník tak strašně plakal, že jsem si sedla (zády k lidem) a Jeníčkovi dala to co zrovna potřeboval. Cítila jsem zvědavé pohledy v zádech a nebylo to vůbec příjemné, ale co se dá dělat. Musím si zvykat, protože tenhle nastavený koloběh se nedá bez újmy ukočírovat. Já musím ven, musím mezi lidi a to bez kojení na veřejnosti prostě nejde. Vždy, když mám kojit někde venku, hledám místo, kde na mě bude nejméně vidět a říkám si, že když jsem to zvládla v nádražní hospodě, musím to zvládnout už všude. Nezvládám. Mám s tím stále problém, a i když si říkám, že je to v pohodě, Jeník ze mě zřejmě cítí znepokojení a jako naschvál o sobě svým brekem dává vědět. Potom ty pohledy přitahuji jako magnet kov. Jsem celá rudá, zpocená a Jeník je napapanej tak na půl. Kdy se to změní? 
Po kojení vždycky přebalujeme. Během něj se totiž plenka opět naplní. Tak proto nosíme všude Bepanthen.




Částečně se to zlepšilo poté, co jsem si pořídila přehoz na kojení, kdy na mě není vůbec vidět. Jsem klidnější, ale okolní zvuky ruší Jeníka, přesto to jde líp a věřím, že jednou nám to půjde jako by se nechumelilo, ale ten stud asi nikdy nepřekonám. Stále budu hledat tmavá zákoutí a kavárny kde nikdo nesedí. Je to zřejmě mou náturou, ale ta svoboda za pár odhalených chvil stojí.

Moje tipy pro lehčí kojení na veřejnosti
  1. Pokud víte, že vás kojení venku nemine, oblečte si košili nebo triko na knoflíky. Neodhalíte se tolik jako v triku.
  2. Rozhodně noste kojící podprsenku.
  3. Nakojte prcka již při prvních projevech hladu. V opačném případě se můžete těšit na pěkný pláč a křik.
  4. Pořiďte si kojící „šátek“, „zástěrku“ pod kterými vás nebude vidět. Hezký má Suavinex.
  5. Najděte si místo, kde se cítíte alespoň trochu dobře.
  6. Již doma si natrénujte polohu, ve které pak kojíte venku. 
  7. Uvědomte si, že lidé okolo vás budou radši, tolerovat vaše kojení než hladový pláč.


Jak jste svůj stud překonaly vy? Kojíte na veřejnosti nebo máte stejný problém jako já?

Vaše Betty.

15 komentářů

  1. Měla jsem to podobně, tak jsem si ušila kojící zástěru, ale ta můj nepříjemný pocit nezmírnila. Připadala jsem si pak napadnejsi. Tak jsem ji zase odložila a jen vyhledavala klidnější místa. Luisa stejně nechtěla pít, kdyz byl kolem hluk, a to ani doma. Často jsem kojila v autě, ktere jsem úmyslně parkovala blízko. ŽKaždipádně za kojení by se žena neměla stydět, právě naopak! Ale zase je to velmi intimní věc, která se nedá vykonávat všude :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti, s Jeníkem je to stejně. Potřebuje klid. Někdy absolutní. No a kojení v autě teď praktikuji velmi často, ale v létě to byla hrůza.

      Vymazat
  2. Naprosto tě chápu, měla jsem to stejně a musím říct, že jsem byla i celkem ráda, když jsem po pár měsících kojit přestala a měla jsem s sebou termosku s vodou a zásobník s mlékem :). A musím říct, že dodnes nemám ráda ženy, které kojí nejlépe v kavárnách a restauracích schválně tak, že to vidí všichni ostatní.

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, u nas to zatím stále vypadá na kojení :) Jeník roste jako z vody a to jsme měli problém s tím, že mi dva dny po sobě přes den nejedl a pil pouze v noci. Myslím, že je to natolik intimní věc, že by neměla být okatě vystavována na odiv, ale zároveň by nás někdo neměl okukovat a pohoršovat se. Když je to ve vší počestnosti, proč ne, ale když jsem v kavárně viděla maminku s prsem venku, dítětem v náruči (už nekojila) a v rušném hovoru s kamarádkami... bylo mi studno za ní. Zároveň jsem jí neodsoudila ... každý máme své hranice jinde. Děkuji za tvůj komentář! :) Betty

    OdpovědětVymazat
  4. Ahojky, já jsem si taky dřív myslela, že s tím budu mít problém. Teď mi ti přijde přirozené. Samozřejmě se snažím abych měla trochu soukromí (v restauraci boxy, čelem ke zdi, když je v blízkosti OC tak v kojícím koutku ), ale i v parku na Míráku jsem musela :-) Abych opravdu nic neukázala, koupila jsem si kojící košilky a to se dají nosit i trička a ne jen pořád košile. Mají je v HM (bavlněné 2 kusy za 499 Kč s všitou podprsenkou) a v Lindexu. Super věc moc doporučuji!
    Mě se kojení hrozně líbí, plánuji tak do roka formou dezertu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, tak tílka už jsem si pořídila a je fakt, že je to jednodušší! Kouknu i na trička. Díky za tip :)

      Vymazat
  5. Pajo, ja to mam stejne. Poridila jsem si kojici zasterku, ale v lete se v tom nedalo vydrzet. Najit si tmavy kout je nejlepsi. Jindrich mi jedl po 3 hodinach, ale Karlik ji vetsinou po 2 a my nez se vsichni 3 vyhrabem ven tak bychom hned zas museli domu. Jeste jsem v nevyhode, ze s Karlikem nesmim mezi lidi a ted uz je na kojeni venku zima tak musime jen na kratke prochazky po okoli a zas domu. Ale zvladame to i tak. Kojeni bych rozhodne kvuli tomu neopustila :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kojení určitě neopouštěj! Musíme to zvládnout :)

      Vymazat
  6. Kojenie na verejnosti, nie. Nepatri to na ulicu. Niekedy to u nás robili iba cigánky, zvyknuté z kočovného života. A bol to fakt nechutný pohľad. Nedokázala som to. Vždy som si denný režim zariadila tak, aby som mohla dieťa nakŕmiť doma. Ale dnešné mamičky by chceli aj pracovať, aj mať deti, ale všetko naraz sa robiť nedá, preto koja na ulici. Potom je to však iba odfláknutá aj robota aj výchova dieťaťa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám podezření, že tohle nemohla napsat matka, která někdy kojila. Chápu, že se některé stydí na veřejnosti kojit, ale nazvat to "nechutným pohledem" je fakt úplně mimo. A jestli se jedná o matku se zkušeností kojení, tak by mne zajímalo, jestli jste byla znechucená dívat se jak vaše děťátko saje mléko z vašeho prsu??? Mimojiné já s kojením na veřejnosti problém nemám, ani u cizích ani u sebe, kojím bez studu, ale samozřejmě, že to dělám co nejvíce decentně a abych přitahovala co nejméně pozornosti = při prvním ohlášení "Mám hlad" a ve vhodném oblečení, které umožňuje toho co nejméně odhalit. Ohledně kojení na veřejnosti se nemáme za co stydět, jsme ženy-matky a nezasloužíme si být izolovány s dětmi mezi čtyřmi stěnami anebo na samotě u lesa, abychom náhodou někoho nepohoršili. A těm co se stydí za své odhalené prso (nebo jeho kousek) a cítí pohledy ostatních v zádech (nebo i jinde), radím rozhlédněte se při kojení kolem sebe a zjistíte, že žádné takové pohledy nejsou a jen si to namlouváte (leda byste byly v opravdu špatné společnosti asociálů, ale na taková místa s dětmi snad nechodíte?!).

      Vymazat
    2. Polly, moc děkuji za váš komentář! Můj stud je spojený s mou povahou... jsem stydlín od malička, ale s kojením na veřejnosti je to lepší a lepší!

      Vymazat
  7. Mám druhé dítě, první jsem kojila s kloboučky a nejvíc mi vadilo, že kojení není jen o rychlém vytáhnutí prsa a přiložení miminka, ale o složité manipulaci s kloboučky...skoro každý se zeptal co to mám...i tak jsem si časem zvykla a kojila kdykoli to bylo potřeba. U syna jsem se naučila kojit bez kloboučků a přišlo mi to hrozně pohodové...než si někdo všimne, vytáhnu prso a malý si sosá. Kojím naprosto všude a pořád...držím se hesla, že pod svícnem je největší tma:-)...A s postupem času mě to naopak baví - trochu lehké provokace neuškodí a tak se usměji a ještě více vypnu hruď - kojím své dítě a jsem na to pyšná! :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Veru, já se sanažím nakojit vždy, když má prcek hlad, ale radši si zalézám do různých koutů nebo prostě otočím židličku a koukám do zdi. Pak nakojím úplně suprově :)

      Vymazat
  8. A to já kojím všude a je mi to jedno. Prostě když je hlad tak je hlad, ať jsem v krámu nebo na ulici. Přeci kvůli lidem nenechám svého broučka křičet hlady :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Ahojky no ja moju malu kojim už dva a pol roka papa už všetko ale aj tak potrebuje moje mliečko tak keď chce aby som ju nakojila či to je v autobuse alebo v meste v parku tak ju nakojim stále sa obliekam tak aby som nemala problém ju nakojit a aby nebolo ničvydieť predsa nebude hladná a najmä materské mlieko prospieva zdraviu a vyvinu dieťaťa 😊

    OdpovědětVymazat